Inspirace na netradiční výlet do Českého lesa: kraje lesů, ticha, samoty a zapomenutých památek

„Český les“ je vlastně nepřesný název, protože se tak říká jen jeho východní české polovině. Ta západní bavorská se jmenuje Oberpfälzer Wald, Hornofalcký les. Ale nakonec nejde o jména – jde o to, co tu najdete. Na české straně hranice je to především rozporuplná poválečná historie. Po květnu 1945 odtud odešly statisíce lidí německé národnosti a to vytvořilo asi největší turistické plus celé oblasti – opuštěnost, odlehlost a samotu. Tedy náladu, kterou nikde jinde nenajdete.
 
Český les není pro každého. Musíte se mu vnitřně otevřít a naladit se na něj. Chybějí tu tradiční velká lákadla známých horských oblastí, jako jsou strmé skály, kosodřevina, ledovcové kary, jezera nebo lanovky na vrcholy. Ale to je právě záruka, že se této oblasti většina lidí vyhne. „Nezajímavá“ oblast je zajímavá právě tím, že tu můžete putovat pěšky nebo na kole celý den a potkat jen pár lidí, jako jste vy. Lesy od obzoru k obzoru, kopce na všechny strany světa. A taky ticho, rušené jen občasným závanem větru ve větvích nebo výkřikem vyplašeného ptáka...
 

1. Mlhy, ticho a prázdnota

Na utváření Českého lesa se podílelo i vztyčení „železné opony“ po únoru 1948. Do přísně střeženého pohraničního pásma od té doby nesměl nikdo kromě pohraničníků. Vysídlené vesnice byly vymazány z povrchu země.  Výsledkem je dnešních jen padesát obyvatel na čtvereční kilometr – tedy asi stejná populační hustota jako ve středověku. A taky lesy tak rozlehlé, že tu v noci z kopců skoro nespatříte světla lidských obydlí.
 

2. Stezky, na nichž budete zcela sami

Aby mohli pohraničníci pronásledovat „narušitele” a připravovat se na boj se západními „agresory”, zbudovali v zakázaném pásmu síť asfaltových silniček. Nezamýšleným pozitivním důsledkem totality jsou tak dnes v Českém lese ideální terény pro cyklistiku, nebo cross country běžky. Naložte do auta kolo a projeďte to tu od nejzápadnějšího Chebu až po Všerubský průsmyk jihovýchodně od Domažlic.
 

3. Barokní gotika v Kladrubech

Ideálním východiskem k průzkumu Českého lesa, pokud se vydáte jej poznat autem, je dálnice D5 z Prahy do Rozvadova. Necelých třicet kilometrů za Plzní z ní po pravé straně vyhlížejte fenomenální klášter v Kladrubech – gotickou stavbu, na které je posazena barokní nástavba od Jana Blažeje Santiniho-Aichela (1677–1723).
 

4. Kamenné kříže na Tachovsku

Kilometr od kláštera, na náměstí v Kladrubech, malého městečka ztraceného v lesích, můžete obdivovat i kamenné smírčí kříže, pamětníky dávných zločinů a pokání. Stavěly se od středověku až zhruba do poloviny 19. století a původně měly zajistit nejen smluvně podložené vyrovnání vraha s pozůstalými, ale smír duše mrtvého s Bohem. Vznikaly ale i na místech, kde nedošlo přímo k mordu, ale „jen“ k nějaké tragické události či neštěstí, které měly připomínat. Právě na Kladrubsku je křížů skoro nejvíc v Česku. Na kladrubském náměstí vzniklo v roce 1989 malé lapidárium, kam byly přeneseny smírčí kříže z okolí, ohrožené úpravami silnic a cest.
 

5. Nejstarší funkční záchod

Po vaší levici se brzy objeví silueta románského hradu Přimda. Za zmínku tu stojí nejstarší dochovaný prevét (středověký kamenný záchod) v Česku. Počeštěním jeho názvu mimochodem vznikla dodnes používaná nadávka „prevít”.  
 

6. Havran, rozhledna ztracená v moři lesů

Z hradeb Přimdy pohlédněte k severozápadu. Dole spatříte město Tachov a úplně vzadu malou věžičku vystupující z modravé temnoty hor. Je to rozhledna na Havranu (894 m). Přímo v její ocelové konstrukci najdete temné muzeum komunistické „železné opony” včetně historie snah o její překonání, a to jak těch úspěšných, tak i těch, které skončily tragicky – rozstřílením nebo třeba roztrháním psími čelistmi. Havran je jedna z nejhůře přístupných rozhleden. Auto musíte nechat ve Staré Knížecí Huti, dvacet kilometrů za Tachovem a pak hezky po svých nebo na kole. Z rozhledny se vám otevře daleký horizont plný oblých vrcholů a hlubokých údolí.
 

7. Dokonalá tma

Jak na české, tak na bavorské straně hranice pod rozhlednou Havran nejsou žádná velká města, jen pár vesnic. Je to ideální místo, kde sledovat hvězdy. Uvažuje se, že zdejší oblast bude vyhlášena další Parkem noční oblohy, jako je třeba Manětínsko, Jizerské hory nebo Beskydy.
 

8. Pravoslaví v Českém lese

Na Havran je to odevšad daleko – nejbližší vesnici najdete deset kilometrů vzdušnou čarou na východ. Jmenuje se Lesná a spolu se severněji položenými Milíři ji obývají potomci rumunských Rusínů, kteří sem přišli po roce 1945. Zdejší původně katolické kostely si upravili na pravoslavné. Je to lokální zajímavost, kterou jinde v Česku nenajdete, a není tu sama.
 

9. Skutečný bobří ráj

V Lesné totiž začíná ojedinělá naučná stezka. Jak na ní, tak i v údolí nedalekého Kateřinského potoka se můžete setkat s bobry. Kanadsky vyhlížející zvířata v Česku ve skutečnosti žila až do 18. století, kdy byla vyhubena. Bobři se do okolí Lesné vrátili až po listopadu 1989 a dnes se tu můžete podívat, jak přetvářejí krajinu ke svému obrazu. Ohlodávají stromy, které padají přes potoky a říčky, stavějí hráze a hnízda z větví…
 
A pokud se na zdejší pozorovatelnu vydáte v noci, uslyšíte nejen chroustání jejich zubů, ale i podivné čvachtavé zvuky. To bobři sjíždějí do vody ze skluzavek, které si sami stavějí z kmenů stromů. Zpět do vesnice Lesná jděte okružní cestou přes rašeliniště a navštivte Naučnou stezku Podkovák.
 

10. Ostrůvek ticha

Mezi Lesnou a Tachovem, uprostřed lesů je velká louka. Jmenuje se Ostrůvek. Několik obydlených stavení, pár chalup a z důvodu rekonstrukce nepřístupný lovecký zámeček knížat Windischgrätzů. Kdysi byla kolem zámečku soustava rybníků a malý anglický park. Zachovala se ale unikátní dřevěná kaple od švýcarského architekta Heinricha Scherrera z roku 1921. Kaple nedávno prošla rekonstrukcí a uvnitř to stále krásně voní dřevem.
 

11. Wales v Česku

Nedaleký Tachov dal jméno celému kraji. Bývalé okresní město na samém okraji Česka potěší městskými hradbami, které patří k nejzachovalejším v Česku. Jejich podoba pochází z přelomu 13. a 14. století a historický střed města obkličují v délce asi sedmi set metrů. Jen asi kilometr západně od města leží Světce, malá vesnička s rozvalinami paulánského kláštera zrušeného už na konci 18. století. Člověk tu má pocit, jako kdyby se z Česka přenesl někam do ostrovního Wallesu nebo Anglie s jejich potemnělými ruinami kdysi katolických klášterů.
 

12. Osvobozující prostor

Šlechtický rod Windischgrätzů, majitelů panství Tachov ve Světcích, v roce 1861 dostavěl nádhernou novorománskou krytou jízdárnu. Stavba, která je svou velikostí ojedinělá v celé střední Evropě, ale později málem spadla. Rekonstrukce se dočkala až po roce 2000 a dnes se tu konají svatby, koncerty a další kulturní akce. Pokud sem dorazíte v mezidobí, zažijete ničím nerušený dojem rozlehlého prostoru.
 

13. Pivovar a kopec osázený náhrobky

Dalším možným východiskem pro poznávání Českého lesa může být městys Chodová Planá, ležící jižně od Mariánských Lázní. Jeho základní devízou je pivovar Chodovar, který se prezentuje úžasnou podzemní restaurací Ve Skále, fungující v části unikátního skalního labyrintu osm set let starých pivovarských sklepů. Kromě toho, že tu dozrává pivo, se tu i velmi dobře najíte.

V Chodovaru ale můžete navštívit také pivní lázně a zúčastnit se exkurze do varny. A jen kousek odtud se v zámeckém parku rozkládá starý židovský hřbitov – vlastně malý kopec, hustě osázený kamennými náhrobky. 
 

14. Tip na přeshraniční výlet

Český les se rozkládá na obou stranách hranice a Bavoři a Češi si navzájem pomáhají a spolupracují. Skvělým příkladem je Historický park Tachov – Bärnau, který najdete v bavorském hraničním městě Bärnau, které bylo po staletí centrem knoflíkářsví. Vozily se sem exotické lastury a ulity z celého světa a v okolních lesích občas v odvalech dodnes najdete jejich perleťově se lesknoucí zbytky.

Nás ale v Bärnau zajímá především Historický park, který bude bavit nejen vás, ale také vaše děti. Zobrazuje život slovanské a germánské vesnice. V kopcovité krajině u rybníka stojí původní typy domů z tradičních materiálů, ve kterých „žijí” lidé oblečení jako tehdy. Provozují řemesla jako tehdy, chovají dobytek jako tehdy, obdělávají pole jako tehdy, jedí to, co se jedlo tehdy… Setkání s živou slovanskou i germánskou minulostí je dotaženo do nejmenších detailů a hlavně je naprosto interaktivní. Mezi lidmi z přelomu prvního tisíciletí můžete chodit a vyptávat se jich na to, jak se jim žilo.

Český les je ideální destinací pro ty, kdo hledají klid, krásnou přírodu a zároveň touží po netradičních zážitcích mimo hlavní turistické trasy. Neváhejte a vydejte se objevit jeho skrytá zákoutí.