Úvod > Aktuality > 10 tipů na oblíbená místa krále Karla IV. aneb ve stínu i na výsluní
Památky

10 tipů na oblíbená místa krále Karla IV. aneb ve stínu i na výsluní

  • Vydáno28. listopadu 2021
Český král a římský císař Karel IV. byl jedním z nejvýznamnějších vládců středověké Evropy. Syn dědičky Přemyslovců Elišky a českého krále Jana Lucemburského se narodil 14. května 1316 v Praze, byl pokřtěn jako Václav a jméno Karel přijal při biřmování ve Francii. Zbožný a schopný panovník ovládal pět jazyků, stavěl hrady a katedrály, jako rytíř se účastnil mnoha turnajů a v naší zemi ho připomíná řada míst. Pojďte se na ně podívat s Kudy z nudy!
Výběr nejzajímavějších míst ve stínu i na výsluní spojených s velkým vladařem z dynastie Lucemburků nemůže začít jinde než na Pražském hradě a v katedrále sv. Víta. Karel, tehdy ještě následník trůnu, byl společně se svým otcem, králem Janem Lucemburským a bratrem Janem Jindřichem 21. listopadu 1344 u položení jejího základního kamene. Dnes tu jsou uloženy korunovační klenoty a v hrobce pod katedrálou odpočívá i sám Karel IV. Bylo mu dvaašedesát let, když upadl a zlomil si krček stehenní kosti. Zranění ho upoutalo na lůžko a bohužel, jak to v takových případech často bývá, se u ležícího pacienta rozvinul zápal plic. Nejznámější panovník českého království zemřel 29. listopadu 1378, tři hodiny po západu slunce.

Samozřejmě bychom vás mohli pozvat na přehlídku karlovských hradů a významných památek, od slavného Karlštejna přes Kašperk a Radyni až po Karlův most či Karlovu univerzitu v Praze, ale ruku na srdce: ty se rozhodně ve stínu neskrývají. Vydejte se proto spíš na méně známá místa, i ta nabízejí zajímavé příběhy z Karlovy doby. Patří k nim třeba Karlův hrádek u Purkarce, který přežil svého zakladatele jen o pár desítek let, anebo hrádek Tepenec, jediný hrad, který Karel ještě coby markrabě moravský založil na Moravě. Hezkou procházku můžete podniknout na Zbraslav do kostela sv. Jakuba Většího, kde je pochovaná Karlova matka Eliška Přemyslovna a kam budoucí král zamířil ihned po svém návratu z Francie. Při toulkách Prahou a Novým Městem se zastavte v Emauzích, jediném slovanském klášteře říše Karla IV., a u kostela Panny Marie Sněžné, který podle Karlova přání měl velikostí předčit všechny chrámy v zemi včetně katedrály. Zkuste také přijít na kloub legendě o kostelním kříži, kdy podle Karlova záměru mělo pět novoměstských kostelů vytvořit pravidelný obrazec.

Zřejmě znáte sochu Karla IV. na Křížovnickém náměstí, ale znáte také karlovské pomníky v Karlových Varech? Císař měl podle pověsti s úspěchem vyzkoušet účinky místních pramenů, u kterých pak vzniklo lázeňské město. Má tu dokonce dvě sochy: jednu najdete v sadech Karla IV. proti Grandhotelu Pupp, druhá socha Karla IV., tentokrát jezdecká, zdobí Divadelní náměstí.
Emauzy – klášter benediktinů Na Slovanech

Emauzy – klášter benediktinů Na Slovanech

Emauzy – jediný slovanský klášter říše Karla IV., se stal střediskem vzdělanosti a umění. Mezi studenty cyrilometodějského jazyka patřil i Jan Hus. Vznikla zde řada iluminovaných literárních skvostů, včetně tzv. Remešského evangeliáře, který se dostal až do korunovačního pokladu francouzských králů.

Hrobka v katedrále sv. Víta v Praze – největší pohřebiště českých panovníků

Hrobka v katedrále sv. Víta v Praze – největší pohřebiště českých panovníků

V katedrále sv. Víta v Praze je pohřbeno celkem 14 knížat a králů. Z Kaple sv. Kříže vedou schody do podzemních prostor chrámu, kde se nalézá královská hrobka se sarkofágy Karla IV., jeho dětí, čtyř manželek a dalších českých králů; Václava IV., Ladislava Pohrobka, Jiřího z Poděbrad a Rudolfa II.

Karlův hrádek u Purkarce

Karlův hrádek u Purkarce

Zřícenina gotického loveckého hrádku z 2. pol. 14. století, který byl založen Karlem IV. jako správní centrum královského území. Nejstarší zmínka je z roku 1357. K jeho úpadku došlo za vlády Václava IV. Koncem 15. st. již není zmiňován.

Máchovo jezero – romantika, slunce, vodní atrakce

Máchovo jezero – romantika, slunce, vodní atrakce

Máchovo jezero poskytuje na svých čtyřech plážích v letních měsících rekreaci tisícům návštěvníků. Na hlavních plážích v Doksech a ve Starých Splavech jsou oblíbené tobogány a další atrakce a možnosti občerstvení.

Hrad Radyně s pohádkovou expozicí

Hrad Radyně s pohádkovou expozicí

Dominantou celého Plzeňska je zřícenina hradu Radyně. Dnes na Radyni láká především pohádková expozice v hradní věži s tajemnými bytostmi z pověstí o hradu.

Vyhlídka Jelení skok nad Karlovými Vary – Mayerův gloriet

Vyhlídka Jelení skok nad Karlovými Vary – Mayerův gloriet

Jelení skok je nejstarší vyhlídkovou stavbou v Karlových Varech. Dřevěný altánek na skalním ostrohu nechal postavit v roce 1804 karlovarský rodák, bohatý vídeňský obchodník Mayer, podle něhož se stavba někdy také nazývá Mayerův gloriet.

Katedrála sv. Víta v Praze – absolutní vrchol gotické architektury

Katedrála sv. Víta v Praze – absolutní vrchol gotické architektury

Katedrála svatého Víta je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem. Kromě bohoslužeb se zde odehrávaly i korunovace českých králů a královen. Je místem uložení ostatků svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů.

Hrad Kašperk – nejvýše položený královský hrad v Čechách

Hrad Kašperk – nejvýše položený královský hrad v Čechách

Vydejte se na hrad Kašperk a poznejte místa, kde se natáčela pohádka Anděl Páně. Pokud si chcete užívat svěžího šumavského vzduchu, můžete si udělat výlet k hradu po jedné z turistických tras, které vedou z Kašperských Hor přímo na hrad.

Hrad Křivoklát – královský hrad s nádhernými a vzácnými sbírkami

Hrad Křivoklát – královský hrad s nádhernými a vzácnými sbírkami

Křivoklát patří k nejvýznamnějším a nejstarším královským hradům v České republice. Jeho předchůdcem byla lovecká stanice, zmíněná v Kosmově kronice už kolem roku 1109–1110. Své jméno získal snad podle křivých základů nebo nízkých křivých stromů, tzv. klátů.

Karel IV. – největší osobnost v českých dějinách

Karel IV. – největší osobnost v českých dějinách

Karlova univerzita, Karlův most, Karlštejn – slavné české památky nesou jméno svého zakladatele, nejvýznamnějšího evropského panovníka pozdního středověku. Karel IV. (14. května 1316, Praha – 29. listopadu 1378, Praha) byl jedenáctý český král, vládnoucí jako Karel I. od srpna 1346 až do své smrti v listopadu 1378. Římsko-německým králem se stal od července 1346 a od roku 1355 císařem římským. Byl také italský (lombardský) král od roku 1355, burgundský (arelatský) král od roku 1365, moravský markrabě v letech 1333 až 1349 a lucemburský hrabě v období let 1346 až 1353. Byl to první český král, který se stal také císařem Svaté říše římské, a byl posledním korunovaným burgundským králem. Stal se tak osobním vládcem všech království Svaté říše římské.

Karlštejn – hrad ochraňující korunovační klenoty

Karlštejn – hrad ochraňující korunovační klenoty

Hrad Karlštejn, gotický skvost na jihozápad od Prahy, nechal v roce 1348 vystavět Karel IV., aby zde uchoval vzácné korunovační klenoty. Na hradě Karlštejn můžete prozkoumat nejen české korunovační klenoty a sbírku svatých relikvií, ale také prožít svůj Den na Karlštejně.

Zaniklý hrad Tepenec

Zaniklý hrad Tepenec

Nad Trusovickým potokem, nedaleko Šternberku na Moravě, se nachází kopec Tepenec s lomem. Kdysi zde však stával středověký hrad, který roku 1340 nechal vybudovat král Karel IV., jako jediný na Moravě. Založil jej ještě coby markrabě moravský.

Hrad Loket – impozantní prostory ukrývají zábavu i poučení

Hrad Loket – impozantní prostory ukrývají zábavu i poučení

Středověký hrad na výrazném skalním ostrohu, za tří stran obklopený řekou Ohří, je srdcem malebného městečka. Díky 26 m vysoké hradní věži si můžete všechno pěkně prohlédnout z ptačí perspektivy, včetně náměstí s barokním sloupem Nejsvětější Trojice, historických měšťanských domů a zbytků hradeb.

Zlatá bula sicilská – jedna z nejdůležitějších listin české historie

Zlatá bula sicilská – jedna z nejdůležitějších listin české historie

Zlatá bula sicilská z roku 1212 poprvé v historii českých zemí zaručila tehdejšímu králi Přemyslu Otakarovi I. dědičný královský titul a potvrdila rovněž nedělitelnost, celistvost a suverenitu Českého království. Proč se jí ale říká sicilská, když byla vydána v Basileji?

Karlův most v Praze – nejstarší pražský most

Karlův most v Praze – nejstarší pražský most

Třicet barokních soch, krásné výhledy na historické centrum Prahy, mostecké věže a řada legend: to všechno je Karlův most. Nejstarší pražský most založil roku 1357 král Karel IV., dokončen byl roku 1402 a patří k nejkrásnějším místům hlavního města.

Zřícenina hradu Karlík u Dobřichovic

Zřícenina hradu Karlík u Dobřichovic

Skromné zbytky hradu Karlík najde pozorný turista v Kralickém údolí nedaleko Dobřichovic. O založení a funkci hradu historické prameny mlčí, je však možné že jej nechal postavit Karel IV. k ochraně hradu Karlštejna. Od roku 1422 je uváděn jako pustý.

Jezdecká socha Karla IV. v Karlových Varech

Jezdecká socha Karla IV. v Karlových Varech

Na Divadelním náměstí v Karlových Varech najdete sochu Karla IV., která byla odhalena v květnu 2022. Dílo sochaře Michala Gabriela je kombinací klasické jezdecké sochy a moderních technologií, připomínajících 3D tisk.

Karolinum – historické sídlo Univerzity Karlovy v Praze

Karolinum – historické sídlo Univerzity Karlovy v Praze

Karolinum je národní kulturní památkou, symbolem Univerzity Karlovy. Od 14. století se zde nacházelo sídlo nejstaršího domu pražské univerzity – Karlovy neboli Veliké koleje (Collegium Caroli), kterou založil Karel IV. pro dvanáct mistrů pražského vysokého učení.

Vřídlo v Karlových Varech – nejteplejší minerální pramen v České republice

Vřídlo v Karlových Varech – nejteplejší minerální pramen v České republice

Karlovarský pramen Vřídlo, nacházející se ve Vřídelní kolonádě, je teplotou 73,4°C, nejteplejší pramen v České republice. Od místa vývěru pramene je potrubím veden do fontánky, kde pod tlakem plynů vystřikuje až do výše 12 m.

České korunovační klenoty – nejvzácnější poklad naší země

České korunovační klenoty – nejvzácnější poklad naší země

Soubor Českých korunovačních klenotů tvoří Svatováclavská koruna s čepičkou, poduškou a pouzdrem, královské jablko s pouzdrem, královské žezlo s pouzdrem a korunovační roucho. Spolu s korunovačními klenoty bývá vystavován zlatý relikviářový kříž, zv. Korunovační, a obřadní korunovační meč, zv. Svatováclavský.

Kostel Panny Marie Sněžné v Praze

Kostel Panny Marie Sněžné v Praze

Chrám je nejvyšší kostelní stavbou v Praze a byl založen jako součást karmelitánského kláštera českým králem a císařem Karlem IV. v roce 1347 jako památka na jeho korunovaci.

Karlova univerzita – první vysoké učení na sever od Alp a na východ od Paříže

Karlova univerzita – první vysoké učení na sever od Alp a na východ od Paříže

První vysoké učení na sever od Alp a na východ od Paříže založil český král a římský císař Karel IV. roku 1348. Patří tak k nejstarším evropským univerzitám. U zrodu Univerzity Karlovy stály čtyři fakulty – teologická, svobodných umění, právnická a medicínská.

Hrad Karlštejn – nedobytné reprezentační sídlo císaře Karla IV.

Hrad Karlštejn – nedobytné reprezentační sídlo císaře Karla IV.

Nedobytné reprezentační sídlo císaře Karla IV., kam prý neměly přístup ženy, aby tu panovníka nic nerušilo ve státnických či teologických úvahách, bylo založeno jako sejf pro korunovační klenoty, svaté ostatky a státní písemnosti.

Další aktuality

České vynálezy, které změnily svět

Vzpomenete si na některý ze slavných českých vynálezů? I když je Česko v porovnání s ostatními zeměmi světa poměrně malá země, dokázali naši vědci, inženýři a badatelé objevit principy a vynálezy, které přinesly užitek celému světu. Namátkou jmenujme například kontaktní čočky, hromosvod nebo lodní šroub… A jaké další vynálezy pocházejí z „českých dílen“? To vám prozradíme v našich dnešních tipech!
Památky

Muzea v přírodě zahajují o víkendu adventní a vánoční pořady

Už o tomto víkendu začínají ve dvou muzeích spadajících pod Národní muzeum v přírodě adventní a vánoční pořady. V sobotu 2. 12. 2023 mohou návštěvníci Hanáckého muzea v přírodě prožít atmosféru hanáckých Vánoc jako za starých časů. A Muzeum v přírodě Vysočina připravuje od soboty 2. prosince do neděle 10. prosince výstavu Vánoce na Veselém Kopci spojenou s doprovodným programem.
Památky

Šlechtické Vánoce – nahlédněte do historie minulých i současných majitelů hradů a zámků

Hrad Křivoklát a zámky Hluboká, Sychrov, Loučeň nebo Lednice si pro adventní období, ale i na vánoční svátky, připravily bohatý program. V nabídce jsou vánoční prohlídky, které seznámí nejenom s tradicemi daného místa, ale provedou vás nazdobenými komnatami se stromečky, dárky i cukrovím. Vypravte se za šlechtickými rody i v zimě a poznejte, jak trávily v minulosti vánoční čas.
Památky

Advent na hradech a zámcích 2023 – tipy na předvánoční jarmarky a speciální prohlídky

Když o Vánocích nádvoří a střechy hradů a zámků zapadnou sněhem, zmizí pod ním i poslední známky moderní doby a Vánoce na nich se promění v opravdovou pohádku. Zpříjemněte si předvánoční čas a navštivte památky s neopakovatelnou atmosférou. Navíc se během adventu na hradech a zámcích konají kostýmované prohlídky, jarmarky, adventní trhy, výstavy, ukázky historických tradic a mnoho dalšího. Vyberte si svůj výlet z nabídky portálu Kudy z nudy.
Památky

Vánoce na hradech a zámcích 2023 – prohlídky hradů a zámků na dny 24., 25. a 26. prosince

Láká vás výlet na hrad nebo zámek? Dopřejte si netradiční prohlídky vánočně vyzdobených interiérů! Průvodci vám navíc poví zajímavosti o oslavě Vánoc tak, jak si je dopřávala šlechta ve středověku nebo v 18. či 19. století. Dozvíte se, kde se vzala tradice vánočního stromečku, jak vypadala štědrovečerní tabule a jaké dárky čekaly tehdy zámecké pány nebo jejich služebnictvo pod stromečkem. Máme pro vás tipy na sváteční dny 24., 25. a 26. prosince 2023!
Památky

Advent na památkách zve k mimořádným prohlídkám

Téměř všechny hrady a zámky, které otevřou své brány v předvánočním čase, nabízí tematicky laděné prohlídkové okruhy připomínající, jak byl čas adventu chápán a oslavován v dobách již skoro zapomenutých. Na speciální prohlídky láká například Grabštejn, Křivoklát, Švihov anebo Jindřichův Hradec.
Památky

Čobogaj nebogaj aneb kde si užijete Kateřinské slavnosti

Dá rozum, že svatokateřinské slavnosti se slaví většinou tam, kde mají kostely zasvěcené svaté Kateřině. Kromě souhrnu těch nejznámějších a nejlepších akcí vám nabídneme i pár informací o známé světici a odhalíme tajemství lidového popěvku „čobogaj nebogaj“.
Památky

Za svatou Kateřinou nejen do kostelů a kaplí

Na svatou Kateřinu podle dávného zvyku končí taneční zábavy a začíná adventní půst. Poslední zábava se konala 25. listopadu, kdy ženy zvaly muže k tanci a platily za ně útratu. Domácímu dobytku končila venkovní pastva a dvory začínaly se stříháním ovcí. Svatá Kateřina se narodila okolo roku 289 n. l. na území dnešního Egypta, v době pronásledování křesťanů, přesto se Kateřina ke křesťanské víře hrdě hlásila. Císař nechal děvče postavit před učence s cílem jí víru rozmluvit. To se mu ale nepodařilo – naopak. Tehdy osmnáctiletá Kateřina dokázala obrátit všechny na křesťanství. Sám císař dívku pak dokonce požádal o ruku, ta ovšem odmítla, za což byla odsouzena k smrti. Podle legendy místo krve vytrysklo z jejích ran mléko. Kult svaté Kateřiny byl hojně rozvinutý již od 11. století, ve městech nechávali kostely a kaple zasvěcovat právě sv. Kateřině. I sám Karel IV. nechal sv. Kateřině postavit kapli. Den sv. Kateřiny byl rovněž oblíbeným datem svateb. V tento den lidé započínali také velký předvánoční úklid.
Památky