Areál dolu Jan Šverma je poslední dochovalou památkou na hlubinné uhelné hornictví ve východních Čechách, které je písemně dokumentováno již od 16. století. Důl je přístupný veřejnosti jako hornický skanzen.
Největší hornické muzeum v České republice s nejširší nabídkou doplňkových služeb nabízí svým návštěvníkům celodenní výlet mezi památkami v přírodě. Přijďte si vyzkoušet, co znamená jednou nahoře, jednou (v) dole.
Technicky a stavebně autenticky dochovaný areál kamenouhelného dolu Michal najdete v Ostravě, v městské části Michálkovice, kde se uhlí začalo dolovat v první polovině 19. století.
Muzeum těžby a dopravy vápence v Českém krasu je koncipováno jako skanzen ve volné přírodě, který tvoří několik objektů - bývalých provozních a technologických budov a rekonstruovaná úzkorozchodná dráha.
Historický důl Jeroným se nachází v okrese Sokolov, kat. území Rovná. V minulosti spadal do katastrálního území dnes již neexistujícího královského horního města Čistá.
Pokud máte zájem o tajemné dobrodružství v nitru naší země, pokud se chcete přesvědčit o těžké práci horníků, zavítejte do Jívky, nedaleko Trutnova. Trasa v podzemí je dlouhá více než 400 m a na konci vás čeká přímo hornická zkouška – výstup větrací šachtou na povrch země.
V muzeu v Krásně uvidíte 13 budov a objektů na rozloze 85 000 m². Ve stálé expozici se návštěvníci mohou dozvědět více o raně novověkém hornictví, historii těžby rud a uhlí, mineralogii a geologii.
Hornické muzeum Příbram založené v roce 1886 je největším hornickým muzeem v České republice. Nabízí ke shlédnutí více než 40 stálých expozic situovaných v historických, památkově chráněných objektech Ševčinského, Vojtěšského, Anenského a Drkolnovského dolu a v hornické chalupě na Březových Horách.
Prohlídka grafitového dolu v hloubce 70 m pod povrchem nabízí ukázku těžby i svezení důlním vláčkem. Před tím, než se vydáte na samotnou prohlídku, vás vybaví speciálním oblečením, jehož součástí je i důlní lampa. Následně vás do podzemí zaveze důlní vlak, kterým dříve jezdili horníci na šichtu.
Ve Zlatých Horách na Jesenicku si můžete prohlédnout historickou zlatorudnou štolu, ve které se těžilo už ve středověku. Podzemní labyrint chodeb ukrývá i zbytky pomůcek po ruční těžbě, barevné náteky minerálů i křišťálové jezírko.
Bývalý důl Mauritius, ve kterém se těžila ruda s přestávkami po celá čtyři století od roku 1545 do roku 1944, najdete nad Hřebečnou. Jedná se o nejslavnější cínový důl Krušných hor.
V Nevřeni na Plzeňsku je nově otevřený starý důl na kaolin, který znáte z pohádky Čertí brko. Důl má v hloubce několika desítek metrů pod zemí až 500 metrů podzemních chodeb, zpřístupněno je asi 300 metrů. Některé chodby jsou až osm metrů široké.
Muzeum se specializací na těžbu zlata sídlí v historické budově zvané Mince v dolní části náměstí, kde byl do roku 1420 horní úřad. Zatímco o Kutné Hoře a Jihlavě se kdysi hovořilo jako o stříbrných pokladnicích Českého království, v okolí Jílového se rozkládal zlatonosný revír.
Když vás při návštěvě Harrachova omrzí hory a dostanete chuť na trochu kultury, zábavy a poučení, můžete navštívit expozice Hornického muzea, k němuž patří veřejnosti zpřístupněná podzemní prohlídková štola.
Důl Svornost pochází z roku 1518 a od roku 1530 je nejdéle pracujícím dolem ve střední Evropě. Nejprve se zde těžilo stříbro, později smutně proslul těžbou uranu politickými vězni. Nyní je v provozu jako lázeňské zařízení, v jeho podzemí se nachází zdroj léčivých radonových vod.
Dolní Vítkovice tvoří bývalý průmyslový areál Dolu Hlubina, koksovny a vysokých pecí Vítkovických železáren. Areál je unikátní industriální památkou a nezaměnitelným symbolem Ostravy a celého Moravskoslezského kraje.
Má příspěvek časově omezenou dobu trvání?