Co dělat, když je vedro? Využijte 50 tipů na výlet do podzemí!

Společnost Montanika zajišťuje exkurze do podzemí po předchozí domluvě. Věnuje se výstavbě hornického skanzenu v prostorách dolu Pepř. Celková trasa má délku 4 km zahrnující i jízdu vláčkem, trvá zhruba 2,5 hodiny. V podzemí uvidíte funkční hornické stroje i rudní žílu se zlatem.

Pekelné sklepy jsou nezapomenutelný zážitek pro děti i dospělé. Pod historickým jádrem města Žlutice se nalézají podzemní chodby a sklepy, které byly raženy již v dávném středověku a které si oblíbili čerti. Jejich světem vás provedou zábavnou formou místní průvodci.

Krupka je městem cínu, který se v tamních dolech po dlouhá léta těžil. Prohlídková štola Starý Martin je jedním z nejvýznamnějších starých důlních děl krupského revíru.

Český Brod je staré historické gotické město a jako takové má své atributy. Jedním z nich jsou i podzemní prostory – chodby a sklepy z 15. století.

V nitru Sněžky, nejvyšší hory České republiky, se po staletí těžily měděné a arzénové rudy. Vstup do historického dolu se nachází poblíž bývalé boudy Kovárna v Obřím dole v nadmořské výšce více než 1 000 m.

Znojemské podzemí je labyrint proplétajících se podzemních chodeb, místy až čtyřmi patry nad sebou, o celkovém rozsahu cca 25 km. Podzemní síť chodeb dodnes udivuje důmyslně budovanými větracími šachtami, kouřovody a studnami. Do tajemna můžete nahlédnout na prohlídkové trase až s hororovým laděním.

Z větší části zachované městské historické sklepy v Jirkově vznikaly v letech 1555–1595. Podobných důlních děl je v České republice pět, jirkovské podzemí je z nich nejstarší.

V jihočeském Týně nad Vltavou se nacházejí středověké podzemní chodby, které se linou od městského zámečku, přes nádvoří až pod náměstí, kde bývala sklepení měšťanských domů.

Jeskyně Na Pomezí se nacházejí v komunikačně významném stejnojmenném sedle (576 m) v Rychlebských horách, 2 km severně od Lipové-Lázně. Jsou největším jeskynním systémem v České republice vzniklým rozpouštěním mramoru, tj. krystalického vápence.

Vydejte se na výlet do Punkevních jeskyní! Procházet se budete mohutnými dómy a chodbami s krápníkovou výzdobou až na dno propasti Macocha. Svou oblibu si získaly díky tomu, že v nich lze podniknout romantickou plavbu na lodičkách na podzemní říčce Punkvě.

Pod podlahou kolonády se nalézá místo pro čerpání, rozvod a tepelnou regulaci vřídelní vody. Jsou zde i prostory kde vřídlovcem „obrůstají“ karlovarské suvenýry. Ve staré části vřídelního podzemí je zprovozněna turistická trasa.

Jeskyně Na Špičáku patří k nejstarším písemně doloženým jeskyním ve střední Evropě. Přes 400 metrů dlouhý podzemní labyrint chodeb a puklin je vytvořen v devonských mramorech (mořské usazeniny, stáří 350–380 milionů let).

V Labyrintu pod Zelným trhem v Brně si návštěvník udělá představu, jak bylo podzemí se sklepením využíváno v dobách svého vzniku. Expozici doplňují předměty denní potřeby nalezené během archeologických průzkumů Zelného trhu. V průběhu roku se zde koná řada akcí.

Štola v blízkosti Měděnce byla využívána od 17. století. Těžila se zde hlavně měď, která dala místu jméno – v kopci Mědník vzniklo velké množství šachet a štol.

Prohlídková trasa v podzemních chodbách pod areálem zámku je více než dobrodružná. Čekají vás podzemní odvodňovací chodby, plné tajemných zákoutí a zvuků.

Ve Zlatých Horách na Jesenicku si můžete prohlédnout historickou zlatorudnou štolu, ve které se těžilo už ve středověku. Podzemní labyrint chodeb ukrývá i zbytky pomůcek po ruční těžbě, barevné náteky minerálů i křišťálové jezírko.

Jihozápadní bastion vznikl v rychlosti, během pouhých dvou let, aby byl Špilberk připraven na návrat Švédů k Brnu v květnu 1645. Měl ubránit západní část hradu, kde dosud byly jen malé kamenné bašty renesanční hradby. Právě od západu přitom Špilberk čelil největšímu náporu švédských vojsk.

Vydejte se na výlet do Českého muzea stříbra a středověkého stříbrného dolu! Během prohlídky se v expozicích seznámíte s historií královského horního města, dozvíte se, jak se kutnohorské stříbro dobývalo a zpracovávalo a získáte informace o významných architektonických skvostech Kutné Hory.

Součástí prohlídkového okruhu Staroměstské radnice jsou i prostory, které jsou ukryté pod radničním areálem. Složitý systém románsko‑gotického podzemí je starší než radnice samotná. Komplex středověkých sálů, chodeb a tunelů je zároveň největším svého druhu v Praze.

Ve Strmilově na Jindřichohradecku se dodnes dochovaly pod hlavním náměstím staré chodby, které byly původně propojenými sklepy měšťanských domů. Část z nich byla zpřístupněna pro veřejnost.

Kasematy patří ke stavebním kuriozitám hradu Špilberku a představují jednu z nejnavštěvovanějších turistických atraktivit v Brně. Byly vybudovány v roce 1742 v rámci závěrečné etapy přestavby hradu na barokní pevnost, prováděné pod vedením zemského pevnostního inženýra plukovníka Rochepina.

Hrobka je neobvyklým dokladem dějin kapucínského řádu; vypráví také o přátelství mezi komunitou bratří a lidmi, kteří jim pomáhali a kteří s nimi zůstali i ve smrti. Nejznámějším dobrodincem je patrně slavný velitel pandurů František baron Trenck. Návštěvníci sem přicházejí už více než 90 let.

Důlní muzeum Flascharův důl v Odrách se nachází v lokalitě Nový Svět. Největším lákadlem břidlicového podzemí je unikátní oderská vrása, která vznikla ohromným tlakem hrnoucího se bahna, které se zarolovalo jako těsto a později ztuhlo a zkamenělo.

Slavonické podzemí je jednou z nejstarších částí města a pravděpodobně souvisí s gotickou zástavbou z 13. století. Podzemní kobky zasahují až pod náměstí, což napovídá tomu, že původní náměstí bylo menší, obestavěné většinou dřevěnými domy.

Objevte 450 metrů podzemní štoly s hornickou expozicí a prožijte její příběh s interaktivními hrami Geofun.

Mikulášská štola v obci Hora Svaté Kateřiny je největší a nejznámější štolou v oblasti české části Krušnohoří. Ve středověku se zde těžilo stříbro a měď. Celkově dosahují chodby hloubky až 157 m pod zem. V 90. letech tu hledači pokladů pátrali po Jantarové komnatě.

Mysteriózní podzemní katedrály z let 1874, 1894 a 1917. Dva cihlové a třetí betonový vodojem, které nemají v Evropě obdoby a jejich návštěva vyrazí dech! Brněnské vodojemy se nachází pod nenápadnou travnatou plochou parku na Žlutém kopci a nabízí jedinečný zážitek.

Nádhernou ukázku patrně středověkých razicích prací, o jejichž smyslu a účelu se můžeme jen dohadovat z analogie k obdobným dílům z jiných měst uvidíte ve Světlé nad Sázavou.

Přestože olomoucké podzemí zůstává z velké části nepřístupné, je to lákavá pokladnice historie. Běžným lidem jsou brány olomouckého podzemí otevřeny jen několikrát do roka.

Štola Johannes byla vyhloubená v 16. století v lesích na Zlatém Kopci u Božího Daru. Jedná se o zachovalý komplex historických důlních děl. Jsou zde podzemní komory velkých rozměrů.

Historické vinné sklepy v Olbramovicích u Znojma představují unikátní sklepní komplex, který byl ručně vyhlouben v měkkých pískovcových sedimentech během mnoha generací a který nyní dosahuje délky téměř půl kilometru.

Štola Lehnschafter je jedno z nejrozsálejších a nejstarších důlních děl ve starém rudném revíru v Mikulově u Teplic. Ve štole Lehnschafter se těžila stříbrná ruda již od 13. století a skončila zde kolem roku 1851. Důl má celkem 12 pater a je bezmála 250 metrů hluboký.

Bývalý důl Mauritius, ve kterém se těžila ruda s přestávkami po celá čtyři století od roku 1545 do roku 1944, najdete nad Hřebečnou. Jedná se o nejslavnější cínový důl Krušných hor.

Každou první sobotu v měsíci si můžete prohlédnout unikátní zajímavost – největší liberecký kryt civilní obrany. V kilometrovém labyrintu chodeb je pro vás mimo jiné připravena také výstava Liberecké podzemí.

Poznejte historické podzemí královského města Litoměřice. Zveme vás k prohlídce podzemí, které patří k nejrozsáhlejším v Čechách a jen ve středověku měřilo několik desítek kilometrů. Zpřístupněna je 366 metrů dlouhá část a je zároveň lapidáriem Oblastního vlastivědného muzea.

Symbolem Karlových Varů je bez pochyby Vřídlo, gejzír horké minerální vody o 72°C. Gejzír Vřídla, unikátní přírodní úkaz, vydá za minutu průměrně 2000 litrů minerální vody a díky vysokému tlaku vystřikuje až do výšky 12 metrů.

V Mělníku je možné podniknout prohlídku části podzemí a středověké studny ze 14. století, která je přístupná pouze 150 metrů dlouhou podzemní chodbou a je nejširší studnou v České republice.

Poté, co byl 3. 12. 1941 vydán Hitlerův výnos "O zefektivnění zbrojní výroby", stalo se Rabštejnské údolí předmětem zájmu fašistické válečné mašinerie.

Sklepní komplex pod Novou radnicí (dříve Mincmistrovský sklep) tvoří sklepení domu mincmistrů a zrekonstruované sklepy Nové radnice. Sklep královskými mincmistry zřízený nedlouho po založení Brna představuje brněnské pověsti a historii Brna v multimediální expozici s názvem Ohnivý kůň a drak.

Železnorudný důl Skalka se nachází v Mníšku pod Brdy, asi 20 kilometrů jihozápadně od Prahy. V poměrně rozsáhlých prostorách bývalého dolu objevíte Muzeum hornické historie a těžby železné rudy. Komentované prohlídky dolu jsou možné po předchozím objednání.

V Klatovech najdete raritu evropského charakteru – krypty pod klatovským jezuitským kostelem zasvěceným Neposkvrněnému početí Panny Marie a sv. Ignácovi, dnes známé jako klatovské katakomby. Podle plánů stavitelů se staly pohřebištěm příslušníků jezuitského řádu, šlechty, vojska i měšťanů.

Nejen pod většinou domů na náměstí Zachariáše z Hradce, ale také pod částí zámeckého areálu byste našli středověká sklepení. Jednotlivé, někde i dvouúrovňové sklepy, byly propojeny spletitými chodbami, jejichž zpřístupněná část je dlouhá 150 metrů. Je zde také interaktivní expozice o historii města.

Štola Liebefrauen čili štola Milá paní láká k prohlídce v krušnohorském Mikulově. Jedná o velice zajímavé místo z hlediska technického vybavení dolu. V dobách provozu na tomto dole sloužila zejména jako dopravní a odvodňovací chodba.

Rozmary počasí vás při návštěvě plzeňského podzemí nemusí zajímat – otevřeno je kromě ledna po celý rok. Fascinující cestu v labyrintu chodeb, sklepů a studní budovaných od 13. století obohacuje expozice knihtisku, funkční replika vodního kola nebo fragmenty ze zbouraných domů.

Podzemní systém Javoříčských jeskyní vytváří komplikovaný komplex chodeb, dómů a propastí. Byly vytvořeny v ostrůvku devonských vápenců a na jejich vývoji se podílel potok Špraněk. Podstatná část jeskyní byla objevena již v roce 1938.

Dělostřelecká tvrz z let 1935-1938 na Babí u Trutnova měla být po svém dokončení největší dělostřeleckou tvrzí československého pevnostního systému. Dnes tvoří bývalé staveniště tohoto mohutného vojenského komplexu významnou stavebně-historickou památku.

V Nevřeni na Plzeňsku se v červnu 2019 otevřel pro návstěvníky bývalý hlubinný důl na kaolin, který znáte z pohádky Čertí brko. Důl má v hloubce několika desítek metrů pod zemí až 1 300 metrů podzemních chodeb, zpřístupněno je asi 700 metrů. Některé chodby jsou až deset metrů široké.

Vyšehradská pevnost se začala stavět roku 1654 na základě rozhodnutí císaře Ferdinanda III. Kasematy se nacházejí po obou stranách Cihelné brány, pravá část chodeb ústí do podzemního sálu zvaného Gorlice, který měl sloužit vojákům jako sklad potravin a munice.

Unikátní kostnice se nachází u kostela sv. Jakuba a je druhou největší kostnicí v Evropě (co se týká počtu nalezených kostí), prvenství drží pařížské katakomby. Bylo zde pohřbeno více než 50 tisíc zesnulých, dnes se v umělecky navržené expozici nachází jen část.

Chodby vznikly vzájemným propojením sklepů, které byly od konce 13. století raženy ve skále, mnohdy ve třech patrech pod sebou a sloužily k uskladnění piva, zásob potravin a řemeslných výrobků. V nejhlubším místě vede trasa 12 metrů pod povrchem, unikátem je fosforeskující chodba.

Prohlídka grafitového dolu v hloubce 70 m pod povrchem nabízí ukázku těžby i svezení důlním vláčkem. Před tím, než se vydáte na prohlídku, vás vybaví ochranou přilbou, důlní lampou a holinami. Následně vás do podzemí zaveze důlní vlak, kterým dříve jezdili horníci na šichtu.

Rozsáhlé sklepy z 15. a 16. stol. byly vyhloubeny ve skalním podloží v hloubce až 16 metrů a jsou zajíma­vou technickou památkou pozdního středověku. Prohlídková trasa má délku přibližně 500 metrů a vznikla v roce 1947 propojením sklepů pod Žižkovým náměstím v Táboře.