!

Upozornění: Vzhledem k aktuálním vládním opatřením jsou akce a provoz turistických cílů výrazně omezeny. Doporučujeme před vlastní návštěvou ověření u organizátora.

Úvod > Aktuality > 17 tipů, jak si připomenout 17. listopad
17 tipů, jak si připomenout 17. listopad
"> "> "> "> "> "> ">
Památky

17 tipů, jak si připomenout 17. listopad

Vydáno 17. listopadu 2020
17. listopad, který je Dnem boje za svobodu a demokracii, současně také Mezinárodním dnem studentstva, bude letos ve znamení on-line přenosů. Virtuální program bude bohatý i když tento rok nebudou kvůli aktuální situaci probíhat žádné společné akce. Sváteční atmosféru podpoří nasvícení významných budov v národních barvách. Po celé republice se "zabarví" do trikolory desítky budov, např. Pražský hrad, most Miloše Sýkory v Ostravě, Mahenovo divadlo v Brně, Moravské divadlo v Olomouci, pivovar Pilsner Urquell v Plzni a mnoho dalších.

Připomeňte si místa spojjená se 17. listopadem


Václavské náměstí - místo slavných dějinných událostí

V každém městě najdete místo, kde se lidé spontánně scházejí při demonstracích a neformálních akcích. Pro Prahu je to Václavské náměstí, nikoli náhodou považované za jeden ze symbolů české státnosti. Ostatně pod jezdeckým pomníkem svatého Václava byla v říjnu 1918 vyhlášena Československá republika, Češi tu demonstrovali proti nacistické okupaci i proti invazi vojsk Varšavské smlouvy. V lednu 1969 se před budovou Národního muzea upálil Jan Palach – a právě takzvaný Palachův týden, který připomínal 20. výročí studentovy smrti, dění roku 1989 rozhýbal.

17. listopadu 1989 se konala povolená demonstrace k padesátému výročí uzavření českých vysokých škol. Po jejím oficiálním ukončení se velká část demonstrantů vydala na pochod do centra města, aby projevila nesouhlas s tehdejším komunistickým režimem. Na Václavském náměstí v roce 1989 vystoupil Václav Havel, Alexander Dubček, Marta Kubišová nebo Karel Gott a Karel Kryl. A všichni revoluční davy oslovovali ze slavného balkonu, který patřil k budově nakladatelství Melantrich, dnes v ní sídlí Marks and Spencer (Václavské náměstí č. 793/36).
 

Albertov - místo, kde začal studentský pochod Prahou

albertovStudentská manifestace, která vyšla 17. listopadu 1989 z univerzitního areálu na Albertově, měla původně připomenout jen nucené uzavření vysokých škol za druhé světové války. Šlo o úředně povolenou akci, která ale místo do centra města měla mířit na Vyšehrad a poté na Karlovo náměstí. K tomu nakonec nedošlo a z nevinné akce se stala demonstrace volající po svobodě a změně politického ovzduší v zemi.

Účastníci pochodu zamířili na nábřeží Vltavy a pak podél řeky na Národní třídu. Jinam jít nemohli, další trasy stihla Státní bezpečnost zatarasit.
 

Národní třída - vzpomínka na brutální zásah VB

Proč se o revoluci mluví jako o sametové? Protože se obešla bez násilí a nikdo během státního převratu nezemřel. Jedinou výjimkou byl zásah na Národní třídě večer 17. listopadu, kde na bezbranné studenty čekal pohotovostní pluk Veřejné bezpečnosti s dalšími policejními složkami.

Brutální zásah, bití a zatýkání demonstrujících se pro celou společnost staly pověstnou poslední kapkou, která o měsíc a půl později vyústila v mnohokrát požadovaný „konec vlády jedné strany“. Počátek sametové revoluce dnes na Národní třídě připomíná pamětní deska na Kaňkově domě.
 

Letenská pláň - místo velkých listopadových demonstrací

Sametová revoluce měla několik klíčových momentů: ve středu 22. listopadu poprvé po dvaceti letech mohla Marta Kubišová veřejně zazpívat píseň Modlitba pro Martu. Následující den se k demonstraci na Václavském náměstí přidalo několik tisíc dělníků z vysočanských továren. Zároveň však počet manifestujících přesáhl tři sta tisíc a Václavské náměstí začalo být sametové revoluci malé.

V sobotu 25. listopadu se demonstrace přesunuly na Letenskou pláň a už první den se při nich sešlo přibližně milion lidí. Setkání pokračovala i v následujících dnech a týdnech.
 

17. listopad 1989 v mobilní aplikaci

geofunPoznejte vyjímečný den naší historie moderním, zajímavým a autentickým způsobem. Vydejte se do Prahy s oblíbenou geolokační mobilní aplikací Geofun, která nabízí spoustu zábavy, v tomto případě ale i poučení. Je obecně známé, že nejlepším způsobem, jak Geofun poznat, je na vlastní kůži jej vyzkoušet. Jakým způsobem postupovat?

Po bezplatném stažení aplikace (pro mobilní telefony s operačními systémy Android a iOS) naleznete úkol nazvaný Sametová Praha a ten si do aplikace nahrajete. Poté je nutné přijít na Národní třídu k památníku 17.11.1989. A tam? To už zažijete sami. Je možné jen zmínit, že uvidíte autentická videa, fotografie a mnoho dalšího.
 

Cinkající klíče najdete v Jihlavě

klíče v JihlavěNa levém břehu řeky Jihlavy poblíž aquaparku byl 17. listopadu 2015 odhalen památník událostí 17. listopadu 1989. Památník má podobu klíčů s přívěskem se symbolem srdce. Netradiční socha symbolizuje vítězství lidí, kteří touží po svobodě a demokracii. Tehdejší zvonění klíči představitelům odcházejícího režimu se zdálo být sochařům výmluvným motivem pro tuto sochu.

Dvoumetrový artefakt z lipnické žuly v podobě svazku klíčů jako symbolu listopadové revoluce pracuje i s další symbolikou – přívěskem v podobě lipového listu, v němž je vyryto „havlovské“ srdíčko.
 

Pomníky známých osobností spojené s pádem komunismu

pomník PalachTragické události – sebeupálení studenta Jana Palacha v lednu roku 1969, kterým vyjádřil svůj protest nejen proti vojenské okupaci v srpnu 1968, ale také proti postupující apatii a neschopnosti bránit demokratické hodnoty, se staly symbolem doby. Na tragédii tehdy reagoval celý svět. Palachovi je věnováno několik pomníků, ten nejznámější se nachází na místě, kde k tragédii došlo, před Národním muzeem. Studenta Palacha připomíná bronzová pamětní deska vsazená do dlažby na nádvoří Karolina na Ovocném trhu – najdete ji přesně v místech, kde v roce 1969 stála rakev s jeho ostatky. Velmi zvláštní je památník Dům syna a Dům matky na Alšově nábřeží. Dům syna má světlou barvu a stojí blíže k Vltavě, má znázorňovat samotného Jana Palacha. Dům matky je tmavší, jakoby zrezlý a odkazuje k Palachově zoufalé matce.

Václav HavelMnoho míst je také spojeno s Václavem Havlem, prvním prezidentem po pádu komunismu. Památník tvořený lípou prorůstající kulatým stolem obklopeným dvěma křesly, to je Havlova lavička na Maltézském náměstí. Havlovu lavičku v Hradci Králové naleznete před královéhradeckou městskou knihovnou. Hradec se tak stal šestým městem ve světě, které si takto připomíná osobnost a především Havlovy demokratické ideály. Místo, které Václav Havel miloval je Hrádeček u Trutnova, kam jezdil na svou chalupu. Legendární místo se stalo kulturním centrem odpůrců režimu, kteří se tam setkávali pod dohledem tajné policie.
 

Disidentská stezka v Malé Úpě

malá úpaNa konci srpna 2018 se v Horní Malé Úpě otevřela turistům Disidentská stezka, která byla vymyšlena jako připomenutí 40 let od setkávání českých a polských disidentů v Krkonoších a ukázka toho, že za svobodu se vždy muselo bojovat.

Jedním z míst je například chalupa disidentky Dády Fajtlové, kde se disidenti scházeli, nebo celnice, kde Václav Havel s tehdejším ministrem zahraničí Jiřím Dientsbierem po pádu režimu odemkli česko-polskou hranici. Stezka je dělaná nikoliv formou prostého textu, ale lidé, kteří se po ní vydají, si prohlédnou komiks se známými tvářemi - Václavem a Olgou Havlovými, Martou Kubišovou, Jiřím Dientsbierem, Sašou Vondrou či tvářemi polských disidentů.
 

Lennonova zeď na Kampě - místo protestních myšlenek

john lennonLennonova zeď na Kampě je zvláštním místem - leží ukrytá mezi zahradami, ambasádami, Čertovkou a malebnými náměstíčky. Je to nevelký pestrobarevný kus zdi, pokrytou silnou vrstvou graffiti s barvitou historií. Zeď bývala místem, kde lidé vyjadřovali své názory a protesty proti komunistickému režimu.

Po vraždě Johna Lennona (1980) vznikl na Kampě zpěvákův fiktivní hrob. Lidé začali na přilehlou zeď malovat symboly, připomínající život a především tvorbu slavného umělce. K uměle vytvořenému pietnímu místu začaly proudit davy lidí, kteří zde pokládali květiny či zapalovali svíčky. Na zdi vznikala graffiti výzdoba a byly zde umisťovány také texty písní The Beatles. Komunistický režim v tom ale viděl nežádoucí rebelii, a proto byly texty vyjadřující touhu po svobodě mnohokrát zabíleny, lidé je ale obratem na zeď opět dopsali. Úplně bílá byla naposledy v roce 2014, na jaře 2019 byla v rámci akce Meet Art přemalována tak, aby připomínala 30. výročí od sametové revoluce. Hlavním motivem na zdi byl John Lennon a vedle něj se procházející Václav Havel.
Letenské sady v Praze

Letenské sady v Praze

Park na Letné je druhým největším parkem v Praze 7. Veřejný park zde byl založen ve druhé polovině 19. století podle projektu B. Wünschera a J. Braula. Název je odvozen od slova Leteň, což znamená Sluneční vrch.

Geofun - 17. listopad 1989 ožívá v mobilních telefonech

Geofun - 17. listopad 1989 ožívá v mobilních telefonech

17. listopad je jedním z nejvýznamnějších dní historie naší republiky. Faktem je, že čím dál více lidí neví, co se přesně událo. Sametová revoluce? Pád komunismu? Vznik Občanského fóra? Nějaké demonstrace studentů? Připomeňte si osudové okamžiky našich dějin aplikací Geofun.

Praha – Nové Město

Praha – Nové Město

Přijet do Prahy a nepoznat alespoň část Nového Města je skoro nemožné: na jeho území leží část Hlavního nádraží, ústřední autobusové nádraží Florenc i Masarykovo nádraží, rušné Václavské náměstí, Příkopy a Národní třída, a procházejí jím všechny tři linky metra i řada tramvajových linek.

Národní třída v Praze

Národní třída v Praze

Národní třída je jednou z nejznámějších a nejstarších pražských ulic. Nachází se na rozhraní Starého a Nového Města, a vede od Jungmannova náměstí až k mostu Legií. Ve středověku, stejně jako v ulici Na Příkopě, zde stály hradby Starého města.

Pomník upálení Jana Palacha na Alšově nábřeží v Praze

Pomník upálení Jana Palacha na Alšově nábřeží v Praze

Pomník světoznámého výtvarníka a architekta s českými předky Johna Quentina Hejduka na památku upálení Jana Palacha si můžete prohlédnout na Alšově nábřeží v Praze.

Hlávkovy koleje - první studentské koleje pro talentované nemajetné studenty

Hlávkovy koleje - první studentské koleje pro talentované nemajetné studenty

Hlávkovy koleje tvoří dvě secesní budovy, které se nachází na Novém Městě v Praze 2. Jsou vedle sebe, ale jedna z nich má průčelí do ulice Dittrichova a druhá do ulice Jenštejnská. Jejich historie je spojena se jménem jejich zakladatele, kterým byl doktor Josef Hlávka.

Hrádeček u Trutnova - místo které si zamiloval Václav Havel

Hrádeček u Trutnova - místo které si zamiloval Václav Havel

Asi 200 m severně pod zříceninou hradu Břecštejn se nachází proslulá osada Hrádeček, kde měl svou milovanou chalupu exprezident Václav Havel. Za socialismu se zde scházeli chartisté i legendy undergroundu, později zde byly vítány i významné státní návštěvy.

Lennonova zeď na pražské Kampě

Lennonova zeď na pražské Kampě

Na pražské Kampě nedaleko Karlova mostu stojí pestrobarevně pomalovaná zeď, symbolizující hrob slavného frontmana legendární hudební skupiny The Beatles, ale je také místem, kde lidé vyjadřovali své názory a protesty proti komunistickému režimu.

Paměť národa - aplikace pro chytré telefony

Paměť národa - aplikace pro chytré telefony

Aplikace Paměť národa je interaktivním průvodcem po místech, která jsou spojena s událostmi a příběhy 20. století. Určí vaši polohu a ukáže vám na mapě místa paměti ve vašem okolí.

Karlovo náměstí v Praze - největší pražské historické náměstí

Karlovo náměstí v Praze - největší pražské historické náměstí

Karlovo náměstí bylo při založení Nového Města pražského v roce 1348 určeno za centrum jižní části Nového Města. Karel IV. se svými staviteli navrhl plán, sám se snad i osobně podílel na vyměřování, zakládal hlavní opěrné body, tržiště a kostely.

Václavské náměstí v Praze - symbol české státnosti

Václavské náměstí v Praze - symbol české státnosti

Tradiční místo oslav, demonstrací a veřejných shromáždění, na kterém se odehrálo mnoho historických chvil. Druhému největšímu náměstí v Česku vévodí Myslbekova jezdecká socha sv. Václava.

Památník Jana Palacha v Karolinu

Památník Jana Palacha v Karolinu

Studenta Palacha připomíná bronzová pamětní deska vsazená do dlažby na nádvoří Karolina na Ovocném trhu – najdete ji přesně v místech, kde v roce 1969 stála rakev s jeho ostatky.

Václav Havel - poslední československý a první český prezident

Václav Havel - poslední československý a první český prezident

Václav Havel byl spisovatel a dramatik, jeden z prvních mluvčích Charty 77, vůdčí osobnost politických změn v listopadu 1989, poslední prezident Československa a první prezident České republiky po Sametové revoluci. Svými postoji v letech totality si získal postavení uznávané morální autority. Hloubkou názorů na problémy soudobé civilizace a promyšleností jejich formulací se stal i v nové ústavní funkci respektovanou osobností, mezi politiky ojedinělou.

Klíče v Jihlavě – památník 17. listopadu

Klíče v Jihlavě – památník 17. listopadu

Na levém břehu řeky Jihlavy poblíž aquaparku byl 17. listopadu 2015 odhalen památník událostí 17. listopadu 1989. Památník má podobu klíčů s přívěskem se symbolem srdce.

Pomník Jana Palacha a Jana Zajíce u Národního muzea

Pomník Jana Palacha a Jana Zajíce u Národního muzea

Nenápadný pomník ve tvaru prohnutého kříže na zemi, je umístěn několik metrů od kašny před budovou Národního muzea na Václavském náměstí v Praze, kde se Jan Palach 16. ledna 1969 polil benzínem a zapálil.

Havlova lavička v Hradci Králové

Havlova lavička v Hradci Králové

Havlovu lavičku v Hradci Králové naleznete před královéhradeckou městskou knihovnou. Hradec se tak stal šestým městem ve světě, které si takto připomíná osobnost a především Havlovy demokratické ideály.

Havlova lavička na Maltézském náměstí v Praze

Havlova lavička na Maltézském náměstí v Praze

Havlova lavička je památník tvořený lípou prorůstající kulatým stolem obklopeným dvěma křesly, který vytvořil známý český architekt Bořek Šípek, který pro něj také vybral místo na Maltézském náměstí.

Disidentská stezka v Malé Úpě

Disidentská stezka v Malé Úpě

Na konci srpna 2018 se v Horní Malé Úpě otevřela zbrusu nová stezka, která byla vymyšlena jako připomenutí 40 let od setkávání českých a polských disidentů v Krkonoších a ukázka toho, že za svobodu se vždy muselo bojovat.

Mohyla Jana Palacha na Smrku

Mohyla Jana Palacha na Smrku

Těsně pod vrcholem hory Smrk (1276 m n. m.) se nachází několik lidových mohyl - prostých pomníků z kamení s obrázky a texty. Tyto pomníky zde vznikly v období normalizace.