Zřícenina hradu Pravda u Pnětluk

Písemné zprávy vztahující se ke hradu Pravda jsou velmi skromné. Symbolický název Pravda vedl dokonce některé badatele k domněnce, že hrad mohl vzniknout až v období husitských válek někdy po roce 1420. Tomu však odporují některé stavebně historické detaily objektu, které ukazují, že hrad byl budován ve dvou etapách. 

Mladší úpravy, spojené s rozšířením hradu a s výstavbou impozantního zemního opevnění, lze pak přičítat pánům z Kolovrat. Realizoval je patrně Beneš řečený Svině, který před rokem 1432 získal pnětlucké panství s tvrzí. Hrad měl unikátní obranný systém s mohutným okružním valem plnícím úlohu štítové zdi, který reagoval na rychlý rozvoj válečnictví za husitských válek, zejména rozmach palných zbraní a dělostřelby.

Dědicem Beneše se stal jeho syn Jan, který v roce 1523 Pravdu prodal Děpoltovi z Lobkovic. Již Děpoltův vnuk Litvín, který hrad zdědil po svém otci Janovi roku 1538, na Pravdě nesídlil a ponechal jej svému osudu. Již roku 1593 se písemné prameny o hradě vyjadřují jako o zpustlém. V roce 1868 a později, v souvislosti se symbolickým pojmenováním, byla zřícenina vyhledávaným místem táborů lidu.

Zřícenina hradu Pravda bývá označována za spojovací článek mezi gotickými hrady a barokními pevnostmi. Poloha hradu umožňovala daleký výhled a byla velice výhodná z hlediska obranyschopnosti. Hrad měl trojúhelníkový půdorys, kolem stával poplužní dvůr s poli, a dovnitř se vcházelo z východní strany přes most dvojitou bránou, která ještě v 19. století byla zaklenuta románským obloukem.

V současné době jsou patrné dva obranné valy, příkop okolo celého hradu, po téměř celém obvodu jsou zachovány hradby, částečně je zachována dělová věž u vstupu do hradu a dochovaly se i části zdiva hradního paláce. Patrná je také podzemní chodba, která se táhne od hradu východním směrem, místy je však již propadlá.