Na vrcholu hory Prácheň se nachází trosky gotického hradu, nicméně Prácheň byla opevněná ještě mnohem dříve. Jak napovídají mohutné valy lemující zeširoka celé návrší, nacházelo se zde rozlehlé raně středověké hradiště.
Prácheň – hradiště a přírodní rezervace
Hradiště bylo součástí přemyslovské hradské soustavy, první sítě státní správy v Čechách. Hradiště bylo správním, vojenským, ekonomickým i kulturním centrem Pootaví až do poloviny 13. století, kdy se hradská soustava rozpadla. Prácheňské hradiště v té době vyhořelo a následně bylo opuštěno.
Hrad Bavorů a Švihovských
Hrad patrně založil Bavor III. ze Strakonic, jemuž v roce 1315 udělil Prácheň v léno Jan Lucemburský s povolením vybudovat na vrcholu hrad. V té době již Bavorové spravovali svůj okolní majetek z nově vystavěných Horažďovic, a tak v prácheňském hradu chtěli mít další opěrný bod chránící jejich državy v blízkosti otavského údolí, zejména pravý břeh Otavy.
Hrad stojí na akropoli někdejšího hradiště. Velké rozměry této pevnosti odpovídají královským hradům s obvodovou zástavbou. Z hradu se nicméně dochovaly pouze fragmenty: obvodové zdi, ohraničující trojdílnou dispozici, základ masivní okrouhlé útočištné věže tzv. bergfrit, a zbytky dvou paláců, z nichž ten jižní byl, pro naši hradní architekturu, vybaven poměrně netypickými flankovacími věžemi pro vedení boční palby. Během husitských válek hrad zpustl a zanikla i zdejší fara při kostele svatého Klimenta, který byl ve své gotické podobě vystavěn spolu s hradem.Půta Švihovský z Rýzmberka si od krále na přelomu 15. a 16. století vyžádal povolení obnovit hrad. Reálné stavební úpravy na hradní zřícenině patrné nejsou, na rozdíl od kostela sv. Klimenta, který v této době získal nové presbyterium.
Objevte trosky gotického hradu a Prácheňské hradiště u Horažďovic, důležité raně středověké centrum se zajímavou architekturou a přírodní rezervací.
Na vrcholu hory Prácheň se nachází trosky gotického hradu a pozůstatky raně středověkého hradiště.
Hradiště bylo správním, vojenským, ekonomickým i kulturním centrem Pootaví až do poloviny 13. století.
Prácheňské hradiště bylo opuštěno po požáru v polovině 13. století, když došlo k rozpadu hradské soustavy.
Hrad založil Bavor III. ze Strakonic, kterému Prácheň udělil v léno Jan Lucemburský roku 1315.
Hrad sloužil jako opěrný bod chránící bavorská území v blízkosti otavského údolí, zejména pravý břeh Otavy.
Dochovaly se fragmenty obvodových zdí, základ masivní okrouhlé věže bergfrit a zbytky dvou paláců.
Jižní palác byl vybaven netypickými flankovacími věžemi pro boční palbu, což nebylo v české hradní architektuře běžné.
Během husitských válek hrad zpustl a zanikla i zdejší fara při kostele svatého Klimenta.
Na hradní zřícenině nejsou patrné reálné stavební úpravy, na rozdíl od kostela sv. Klimenta, který získal nové presbyterium.
Návštěvníci mohou vidět mohutné valy hradiště, fragmenty hradu, základ masivní věže, zbytky dvou paláců a kostel svatého Klimenta.
Otázky a odpovědi jsou automaticky sestaveny z obsahu této stránky.
Certifikace a další informace
Vložit článek
Má příspěvek časově omezenou dobu trvání?