Hrad stojí na zalesněném kopci nedaleko silnice ze Žulové na Vidnavu, spojující kdysi Moravu se slezským Otmuchovem a Nisou. První zmínky o hradu jsou z roku 1250, kdy se hrad nazýval Castrum Kaldensteyn – "hrad na studené skále".
Šlo o mohutnou pevnost – vrchol na kterém hrad stojí spadá ze severu a východu srázně dolů, hrad tak mohl být ohrožen pouze z jižní strany. V této části bylo proto hradní opevnění zesíleno několika mezihradbami. Do hradu vedla brána od západu, dnes už sotva znatelná. Hradební zeď byla v průměru až 2 metry silná. Z inventáře z roku 1443 se dozvídáme, že hrad měl celkem čtyři brány. Soběstačnost hradu zajišťoval mlýn a pivovar. Kromě nich zde byla konírna a kamenný dům – palác spojený s věží. Věž, stojící v jižní části hradiště, měla 4 m silné zdi a chránila zároveň přiléhající hradní palác, z něhož zůstal jen roh budovy. Do dnešní doby se dochovalo 20 m vysoké torzo hlásky – jejíž polovina byla odstřelena při demolici hradu na počátku 16. století. Hlavní část je kolem bergfritu, kde jsou zbytky budov, hradeb a brány. Zřícenina hradu je dnes značně pokryta terénními nánosy a zarostlá lesem.
Hrad byl vystavěn na půdě vratislavského biskupa jeho odpůrci. V roce 1441 se ho zmocnil
dobrodruh Zikmund Rachna, který unesl dceru stoupence protihusitské strany Půty z Častolovic. Po jeho pronásledování hrad nakonec dobyl biskup zpět. Zikmund a jeho bratr byli umučeni, provizorně opravený hrad byl nakonec po roce 1505 pobořen a věž byla odstřelena. Později hrad sloužil jako materiál na přestavbu zámku
Jánského vrchu.