Hrad byl založen kolem roku 1265 jedním z purkrabích Pražského hradu (Řehořem z Litovic), jeho stavba trvala poměrně dlouho. V letech 1313-1314 byl přestavěn posledním pražským biskupem Janem IV. z Dražic. Tento představitel církevní moci v Čechách a také přední český státník poznal za svého pobytu v Avignonu francouzskou kulturu a architekturu a po návratu do Čech v r. 1329 pověřil francouzské stavitele budováním biskupských sídel v Roudnici i v Praze. Je proto pravděpodobné, že se tyto vlivy uplatnily i při přestavbě dražického hradu.

Hrad vystřídal několik majitelů, na přelomu 14. a 15. století byl v držení Vartemberků. V roce 1424 hrad za trest vypálili katoličtí páni, kteří chtěli potrestat dražického pána za to, že se na čáslavském sněmu přidal ke podobojí. Pán z Dražic se z této události zřejmě poučil, ale již roku 1448 byl hrad znovu dobyt a vypálen tentokrát druhou stranou – vojsky Jiřího z Poděbrad. Hrad se poté dostal do držení pánů z Kunvaldu, z Martinic a z Donína. Noví páni si v 16. století postavili zámek v Benátkách nad Jizerou a hrad ztratil své postavení a v roce 1599 se už uvádí jako pustý.

Do dnešních dnů se tak z hradu dochovalo jen několik málo zdí a hradní sýpka, která je dodnes využívána. Hrad leží na soukromém pozemku a je veřejnosti nepřístupný.