Jedná se o trojpodlažní věž postavenou ze světlé opuky a cihel, k jejímuž severnímu průčelí se připojovala čtverhranná přístavba. V průměru věž dosahuje 8,7 m, výška činí kolem 12 m. Bývalo zde 22 oken zaklenutých cihlami.

Jako mlýn sloužil objekt nedaleko Lovosic do roku 1870, kdy jej poslední z mlynářů p. Kunze prodal bratrům Tschinkelovým z Lovosic. Noví majitelé větrný mlýn zrušili a nechali jej přestavět podle vzoru anglických letohrádků na lovecký zámeček v novogotickém slohu. Průmyslník Tschinkel však brzy zkrachoval a stavba začala pustnout a chátrat. V roce 1886 byl zámeček prodán ve veřejné dražbě, poté vystřídal několik majitelů a nakonec zůstal zcela opuštěn. Obyvatelný byl ještě kolem první světové války. Posledním obyvatelem Windsoru, jak zámeček pojmenovali místní obyvatelé, byl pravděpodobně výrobce hliněných předmětů, který žil v jeho sklepních prostorách v letech 1928 – 1930.

Dnes tu stojí obvodová zeď s okenními otvory kdysi třípodlažní stavby, bez střechy, vysoká 12 m a v přízemí o průměru 8,7 m. Objekt je volně přístupný.