První zmínky o Židech ve Velkém Meziříčí jsou z let 1497 a 1518. K většímu rozvoji osídlení však došlo až po třicetileté válce, kdy se do města nastěhovaly další rodiny a usadily se v prostoru tzv. Nového Města.

V 18. století už tvořili židovští obyvatelé celou jednu třetinu z celkového počtu obyvatel Velkého Meziříčí. Živili se převážně obchodem, někteří z nich měli také koželužny a klihárny. Od poloviny 19. století však počet židovského obyvatelstva ve městě postupně klesal a roku 1942 židovská obec zanikla deportací zbývajících Židů do Terezína. Z původních tří synagog starobylé židovské čtvrti se dochovaly dvě: Stará synagoga a Nová synagoga.

Stará synagoga byla postavena roku 1695. Barokně klasicistní portál hlavního vchodu je z druhé poloviny 18. století. V něm jsou vsazeny kované dveře, jež hebrejský nápis datuje do roku 1812. Po otevření nové synagogy byla využívána jako sklad. Na konci minulého století byla opravena a sloužila jako výstavní síň muzea. V současné době je z důvodu rekonstrukce uzavřena.

Nová synagoga byla postavena roku 1870. Autorem projektu byl vídeňský architekt August Prokop. Budovu v pseudogotickém slohu postavil místní stavitel Václav Roučka. Budova byla postavena z neomítnutých červených a černých cihel. Okna byla zdobena barevnými vitrážemi se symbolem Davidovy hvězdy a nad vchodem byly umístěny hebrejské citáty z Bible. Svému účelu sloužila synagoga do roku 1940. V současné době je budova ve vlastnictví města.

Do současnosti se zachoval rovněž židovský hřbitov, který svému účelu sloužil již od poloviny 17. století. Hřbitov o rozloze 4 571 m² je umístěn ve svahu a celý je ohrazen zdí. Na hřbitově je umístěno celkem 1101 náhrobních kamenů ve 42 řadách. Nejstarší je z roku 1677. Poblíž vstupní brány stojí obřadní síň z roku 1880. Hřbitov není volně přístupný, zájemci si mohou zapůjčit klíče v Turistickém informačním centru Velké Meziříčí nebo v Muzeu Velké Meziříčí.