Dnes zaniklá osada bývala nedaleko dosud existující Staré Knížecí Huti. Před válkou zde bylo 29 usedlostí, v 50. letech zničených. Dnes zbývají pouze nevýrazné zbytky základů a starý kámen, připomínající stavbu silnice Pavlův Studenec-Waldheim, při níž osada ležela.
Stoupa, nebo také
Starý Pocher, patřila pod obec Česká Ves a je jednou z mnoha osad Tachovska, které vznikly v souvislosti se sklářstvím. Poválečný název osadě dala
stoupa na drcení křemene pro Starou Knížecí Huť, která na místě osady stála pravděpodobně již v roce 1710, kdy byl ve Staré Knížecí Huti zahájen provoz. V
druhé polovině 18. století již ke stoupě přibyly první chalupy. Po ukončení provozu ve Staré Knížecí Huti byla stoupa
předělána na hospodu.
Stoupa se rozvíjela a v roce 1930 měla osada (patřila pod ní i samota Josefovo údolí)
27 domů, v nichž žilo 159 obyvatel. I pro tuto osadu se stalo po válce osudným, že se nacházela v hraničním pásmu. Osada
oficiálně zanikla roku 1952 a na jejím území vznikla
rota Pohraniční stráže.
Objevte zaniklou vesnici Stoupa - Starý Pocher u Staré Knížecí Huti, místo sklářské tradice, historických základů a osudů na Tachovsku.
Osada bývala nedaleko dosud existující Staré Knížecí Huti.
Před válkou zde bylo 29 usedlostí.
Osada zanikla kvůli tomu, že se nacházela v hraničním pásmu, a oficiálně zanikla roku 1952.
Dnes zde zbývají pouze nevýrazné zbytky základů a starý kámen.
Stoupa sloužila k drcení křemene pro Starou Knížecí Huť, která zde stála pravděpodobně již v roce 1710.
V roce 1930 měla osada, pod kterou patřila i samota Josefovo údolí, 27 domů a žilo zde 159 obyvatel.
Provoz ve Staré Knížecí Huti byl ukončen po roce 1710.
Stoupa byla předělána na hospodu.
Návštěvníci zde mohou vidět nevýrazné zbytky základů a starý kámen připomínající historii osady.
Na jejím území vznikla rota Pohraniční stráže.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.