První písemné zmínky o Valči jsou z poloviny 14. století, kdy je statek uváděn jako rozdělené zboží, držené bratry Ctiborem a Benešem z Valče. Až z roku 1526 je také první písemná zpráva zmiňující výslovně zámek. V této době se však označení zámek užívalo i pro hrady. Na počátku 18. století byl zámek barokně přestavěn. V roce 1945 bylo sídlo posledním majitelům, na základě Benešových dekretů, zkonfiskováno. Po válce se zámek stal na krátkou dobu sanatoriem pro válečné veterány, v 50. letech útočištěm pro korejské děti a na dlouho poté dětským domovem. V roce 1976 zámek zachvátil zničující požár. Obnova zámku trvá dodnes.
Areál nabízí prohlídky interiérů zámku a nedávno otevřeného lapidária soch Matyáše Bernarda Brauna. V zámku se nejedná o klasickou expozici, ale o stav objektu po částečné obnově. Množství obnažených konstrukcí vám více přiblíží stavební historii objektu. Nebudete ochuzeni ani o část zrestaurovaných interiérů – především o Braunův sál s barokní výzdobou. Naprostou raritou je pak audiovizuální expozice zachráněných gotických fresek z doupovského kostela sv. Wolfganga. Návštěvu zámeckých interiérů obohacují výstavy současného umění. Zpestřením jsou noční prohlídky s lucernou, které se konají v pátek a sobotu do 23:00 hodin. Lucerny jsou k zapůjčení v infocentru "Prádelna" kde si návštěvníci krom pořízení vstupenek můžou zahřát například horkým moštěm od místních farmářů.
Nová audiovizuální expozice: zachráněné gotické fresky
V roce 2021 byla otevřena expozice zachráněných fresek z doupovského kostela sv. Wolfganga. Díky odvážnému nasazení několika restaurátorů se však mezi lety 1966-68 podařilo zachránit gotické fresky ze hřbitovního kostela sv. Wolfganga. V roce 2021 došlo k jejich umístění do Hubertova ve valečském zámku. A tak se po dlouhých 53 letech toto zachráněné dílo vrátilo zpět do „Brány Doupova“, jak bývá Valeč nazývána – a může se tak ve zcela novém hávu představit veřejnosti.Fresky jsou vystaveny v citlivé instalaci se scénickým nasvícením a zvukem, na které se podílel ateliér multimédií Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni pod vedením Jana Morávka. Stávající konstrukce stropu je zaklopena uměleckým podhledem vytvořených z destruovaných prken z blízkého pivovaru. Podhled vytvořil umělec Jakub Hadrava, který je znám svou instalací duchů v kostele Luková a který je rovněž bývalým studentem ZČU. Podobně jako v zámeckém lapidáriu se sochami Matyáše Bernarda Brauna bude mít návštěvník možnost zvolit několik scén zvuku i nasvícení.
"Braunárium", sochy Matyáše Bernarda Brauna
V objektu bývalé zámecké kovárny vzniklo v roce 2020 lapidárium pro sochy, které měří od 195 do 300 centimetrů. Sochy postav řecké mytologie vytvořil Matyáš Braun pro Valeč kolem roku 1735. Expozice je audiovizuální – sochy doplňují světelné a zvukové efekty a návštěvníci si mohou volit z několika scénických režimů. Na přípravě lapidária se podíleli studenti a učitelé ze Západočeské univerzity, Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara. Sochy jsou prezentovány pomocí scénických světel a zvuku s možností nastavení různých atmosfér. Soubor soch a sousoší, které původně stávaly na zámeckých terasách, jsou prezentovány v novém prostoru a kontextu. Expozice je nainstalována tak, abyste se mohli se sochami skutečně setkat. Přivádíme sochy na scénu tak, abychom i dnes zpřístupnili jejich umělecké hodnoty. Umění propojuje imaginární a skutečné. Sochy, tyto krásné zjevení z minulosti, se vynořují v přítomnosti pohledu, kde oscilují mezi kamenem a světlem, mezi paralýzou a aktivitou. Socha inscenuje čas, den a noc tu nejsou v protikladu viditelnosti a neviditelnosti, nýbrž pospolu jako rub a líc, Chronos a Eós a Chronos a Selené.
Zámecký park
Zámecký park býval jednou z nejkrásnějších barokních zahrad v Čechách, kterou zdobily sochy z dílny Matyáše Bernarda Brauna představující alegorie vlastností a postavy z řecké mytologie a desítky terakotových soch. Řada soch se dochovala do dnešních dní. V zámeckém parku lze najít řadu dalších zajímavostí, a to nejen skleník s vysokou kopulí a podélnou lodí, nebo budovy kovárny, ale především teatron. Původně se tímto názvem označuje hlediště antického divadla, přeneseně seskupení soch v určitém výjevu. Teatron byl častou součástí barokních francouzských a italských zahrad. Stupně teatronu byly osazeny částmi z původní parkové výzdoby. Uprostřed spodního stupně je k vidění erb Štampachů, vytesaný z červeného pískovce, který původně zdobil, spolu s dalšími prvky ze stejného materiálu, fasádu průčelí zámku. V současnosti je Teatro v rekonstrukci a tak možné shlédnout jeho promnu. Park je celoročně přístupný a vstupné je dobrovolné.
V infocentru zakoupíte vstupenky do zámku (bez průvodce, k dispozic je průvodcovský text). V areálu zámku je také dostupné ubytování. Celkem je na zámku k dispozici 15 lůžek v 1. patře správní budovy.
Cestování bez bariér:
Bezbariérově se dostanete do zámeckého parku oběma vstupními branami. Bezbariérové je také zázemí společenských prostor ve správní budově zámku. Park je celoročně volně přístupný od úsvitu do soumraku.