První zmínka o zámku pochází z roku 1587, kdy provedl nejvyšší zemský sudí Karel Mračský z Dubé pozdně renesanční přestavbu. Později byl zámek barokně a klasicistně upraven. Od roku 1956 se v objektu nachází domov pro seniory.
Historie
pyšelského panského sídla není úplně známa. První zmínky o zámku pocházejí z roku
1587, kdy jsou jejich majiteli pravděpodobně
Karel Mračský z Dubé s manželkou, kteří na zámku hostili i
Fridricha Falckého. V pobělohorských konfiskací byly Pyšely postoupeny Karlu Harrachovi.
Za vlastnictví Antonína Voračského z Paběnic, roku 1787, byl zámek přestavěn. V roce
1805, za Jáchyma Voračického z Paběnic měl zámek již
tři patra, byl celý vystavěn z kamene, měl tři klenuté vchody, nad hlavním schodištěm byla dřevěná kopule a kaple s východem ze zámku. V roce
1820 byl zámek opět přestavěn a vystavěna věž, která však byla roku 1838 zbořena. Před rokem
1908 byl zámek
uvnitř zmodernizován a věž byla znovu postavena. Z kaple, zrušené roku 1862, se zachoval kamenný barokní portál.
U zámku se rovněž nachází
park. V roce 1992 proběhla celková rekonstrukce zámku. Zámek slouží od roku 1956 jako
domov pro seniory a je veřejnosti
nepřístupný.
Objavte historii zámku Pyšely, datovanou od roku 1587, odrážející architektonické styly od renesance po klasicismus. Nyní slouží jako domov pro seniory.
První zmínka o zámku Pyšely pochází z roku 1587.
Zámek Pyšely prošel pozdně renesanční, barokní a klasicistní přestavbou.
Od roku 1956 se v zámku nachází domov pro seniory.
Zámek je veřejnosti nepřístupný, protože slouží jako domov pro seniory.
K zámku měl vazbu Karel Mračský z Dubé, který zámek přestavěl, a Fridrich Falcký, který byl na zámku hostem.
Kaple na zámku Pyšely byla zrušena v roce 1862.
Z kaple, která byla zrušena, se zachoval kamenný barokní portál.
V roce 1992 proběhla celková rekonstrukce zámku.
Zámek Pyšely má tři patra.
Historie využití zámku před rokem 1956 není úplně známá, ale po přestavbách sloužil pravděpodobně jako panské sídlo.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.