Původní hrad byl v renesanci přestavěný na čtyřkřídlý dvoupatrový zámek a z období baroka se dochovaly barokní fasády se štukovými prvky. Součástí areálu je rozlehlý krajinářský park ze druhé poloviny 19. století s altány a alejí.
Předchůdce dnešního zámku, hrad, byl založen nejpozději za panování
Přemysla Otakara II. jako jeden z
opěrných bodů královské moci. Od roku 1336 byli majiteli králové Jan Lucemburský,
Karel IV. a Václav IV. Správu hradu vykonávali královští purkrabí.
Císař Zikmund roku 1434 pak
Protivín přikázal Oldřichovi z
Rožmberka, jehož synové přenesli kolem roku 1458 svá práva na
Protivín na zemana Chvala, předka Protivínských z Pohnání. Chval zpustlý hrad opravoval a snad z něj chtěl vytvořit
rodové sídlo, jeho potomci ho však již roku 1527 postoupili zemanovi Sedleckému od Dubu.
Na zámek bylo sídlo v
Protivíně přestavěno po roce 1551 Ondřejem Ungnadem ze Suneku. Během staletí zámek vlastnily roky zvučných jmen, jako například
Pernštejnové,
páni z Hradce, z Malovic,
Mitrovští nebo
Trautmannsdorfové. Ti pokračovali ve stavebních úpravách. V popise z roku 1701 a 1710 bylo uvedeno, že „Zámek je velmi dobře vystavěn do čtverce, ve třech poschodích je 19 větších i menších místností a komor, 1 kaple, 1 velká jídelna, 1 velký sál, 7 vinných a pivních sklepů, 4 skladiště, jízdárna, stáje na 50 koní, stáj pro švýcarské krávy, okrasná a ovocná zahrada a nový pivovar.“ Zámek byl dále v držení
Schwarzenberků, kteří jej vlastnili až do druhé světové války.
Za
1. světové války (od konce roku 1914) byl v zámku zřízen
válečný lazaret města a Červeného kříže, který zde vydržel až do samého konce války. Po válce byl zámek vyňat ze záboru pozemkové reformy a schwarzenberská správa jej zařídila pro
pobyt letních hostů. Mnoho z cenného zařízení bylo tehdy odvezeno do zámku Hluboká a do schwarzenberských zámků ve Vídni a v Bavořích. Za
2. světové války bylo na zámku kuratorium pro výchovu mládeže, později
Hitlerjugend a lazaret německé armády. V letech
1954-79 byl v objektu
dětský domov.
Zámecká zahrada
Kolem zámku se rozprostírá park z 2. poloviny 19. století. U tvrze už byla ve 2. polovině 16. století velká
štěpovna a podokenní
zahrada, kde rád zahradničil protivínský panský písař Zelendar. V protivínské zahradě se pěstoval
štípek neboli šnepol (kalina). Zahrada také proslula až do poloviny 19. století
chovem bažantů.
Objevte kouzlo Zámku Protivín, jeho historické architektonické styly a jedinečný zámecký park z 19. století.
Hrad byl založen nejpozději za panování Přemysla Otakara II.
Na zámku jsou přítomné renesanční a barokní architektonické prvky.
V areálu je mimo jiné jízdárna, stáje, okrasná zahrada a pivovar.
Během první světové války byl v zámku zřízen válečný lazaret města a Červeného kříže.
Během druhé světové války sloužil zámek jako kuratorium pro výchovu mládeže a lazaret německé armády.
Zámek vlastnily významné rody jako Schwarzenberkové, Pernštejnové nebo Trautmannsdorfové.
Zámecký park je krajinářského stylu z 19. století s altány, alejemi a historickými zahradami.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.