V zámku je umístěno Východočeské muzeum se stálou expozicí numismatiky, archeologie a rozsáhlou sbírkou českého skla. Za prohlídku určitě stojí raně renesanční sály s unikátními nástěnnými malbami. Dodnes se dochovalo původní opevnění s dělovými rondely.
Stavební úpravy provedl v druhé polovině 16. stol. italský stavitel Oldřich Avostalis de Sala a v 18. stol. byl objekt zbarokizován architektem Františkem Maxmiliánem Kaňkou. Do roku 1560 byl zámek sídlem vrchnosti (Pánů z Pernštejna), po tomto roce pak na dlouhou dobu centrem správy královského komorního panství; dočasně byl na zámku útulek vysloužilých důstojníků. Pernštejnové přestavěli celý areál původního hradu na palác s čtyřkřídlou dispozicí, který již vyhovoval nárokům pronikajícího renesančního stylu života aristokracie.
Kolem paláce a dvora s hospodářskými budovami bylo vybudováno nové mohutné opevněni. Vznikl tak přechodný typ mezi hradem a zámkem. Pozoruhodný fortifikační systém s hliněným valem a hradbou na úpatí se dochoval dodnes. V současné době sídlí v prostorách zámku Východočeské muzeum v Pardubicích.
Pernštejnská rezidence – nejstarší renesance v Čechách
Okruh má
pět tematických částí, je umístěný v historicky nejhodnotnějších částech národní kulturní památky a také místech, která byla doposud nepřístupná. Úvodní část expozice se odehrává ve velkém
gotickém sále, kde ukazuje
dějiny rodu. Další část okruhu je v
prvním patře paláce, kde jsou tři reprezentativní rytířské sály s fragmenty původních nástěnných maleb. Čtyři
modely pardubického zámku v další části ukazují nové poznatky o zámku. Následuje model panství z ptačí perspektivy, je doplněný
videomappingem. Součástí okruhu jsou i mohutné
valy a hradby. Prohlídka končí následně ve
zbrojnici.
Stálé expozice Východočeského muzea Pardubice
Peníze si do hrobu nevezmeš
Ve sklepních prostorách severního křídla pardubického zámku si prohlédnete doslova poklady české numismatiky. Jádro sbírky tvoří trezorová místnost, ve které září početný depot stříbrných denárů z počátků české státnosti, nalezený u Chýště na Pardubicku. Od svého objevení v roce 2015 stále přitahuje pozornost odborníků i veřejnosti a konečně se zde dočká stálého vystavení. V roce 2020 byl prohlášen za movitou kulturní památku České republiky. V další části nazvané Tisíciletá tradice české měny se návštěvníci seznámí s historií měnových systémů v českých zemích. Jan z Pernštejna, bohatý český velmož, jehož hlavní rezidencí byl pardubický zámek, razil počátkem 40. let 16. století vlastní stříbrné tolarové mince, které jednoznačně náležejí k umělecky nejzdařilejším tolarovým ražbám 16. století v celoevropském kontextu. Součástí expozice je i Kabinet mincí a medailí Zdeňka Kolářského, významného českého sochaře a medailéra.
S.K.L.E.M.
Svět Krásy, Lehkosti, Elegance, Magie podle Iva Křena
Expozice moderního skla
Pardubická sbírka moderního českého skla je u nás i v zahraničí respektovanou kolekcí jak svojí početností, tak kvalitou zastoupených exponátů.
Expozice představuje originální díla i design českých sklářských výtvarníků od druhé poloviny 50. let 20. století až do současnosti. Ve dvou velkých sálech je vystaveno více než 160 exponátů, které se v historii oboru řadí ke špičkovým výtvorům i v mezinárodním kontextu. Vystavená díla dokumentují odlišné trendy a dobové výtvarné koncepce a zároveň je možné sledovat i postupný autorský vývoj a proměny práce nejvýznamnějších osobností českého ateliérového skla.
Součástí expozice jsou i grafiky Ivo Křena.
Proti proudu času – Pardubicko v pravěku a raném středověku
Archeologická expozice Proti proudu času – Pardubicko v pravěku a raném středověku představuje návštěvníkům především pravěký a raně středověký vývoj Pardubicka. Koncept je odvozen od slavného filmu "Cesta do pravěku". Návštěvníci začínají prohlídku od vitríny s nálezy z raného středověku a končí u artefaktů z období starší doby kamenné. Vystaveno je přes 550 nálezů.
Zámecké prohlídky na zámku v Pardubicích s průvodci
Rytířské sály a kaple Tří králů jsou přístupné v rámci prohlídkového okruhu
Pernštejnská rezidence – nejstarší renesance v Čechách. Prohlídky vycházejí ze zámecké pokladny každou celou hodinu (první v 10 hodin, poslední v 17 hodin, mimo pondělí). V prvním patře zámku se nacházejí tři reprezentativní sály s částečně dochovanými původními nástěnnými malbami. Renesanční malířská výzdoba se dochovala v rozsáhlých fragmentech zvláště ve třech rytířských sálech jižního křídla, označovaných jako Mázhaus, Vojtěchův sál a Sloupový sál. Renesančním pokladem ukrytým v pardubickém zámku jsou původní dřevěné kazetové stropy, které vznikly v období mezi lety 1520 až 1530.
Prohlídka pernštejnské truhly v kapli Tří králů
Po staletí nikdo netušil, že se v podzemí Zámku Pardubice skrývá pokladnice. Masivní tři a půl metru dlouhou a metr širokou truhlici z hrubě tesaných fošen pobitou železnými pásy objevil v malém sklepení pod zámeckou kaplí správce zámku teprve v 19. století. Truhla sloužila jako trezor uchovávající nejvýznamnější listiny, smlouvy, zlato a cennosti. Dimenzovaná byla na stovky kilogramů zlata a stříbra. Prohlídky k truhle se konají několikrát do měsíce, sledujte web muzea.
Protiatomový kryt Pardubice
Pardubický zámek skrývá jedno velké tajemství –
protiatomový kryt z 50. let o němž koluje mnoho fantastických historek. Kryt je schovaný v
zámeckých valech a zřejmě byl budován jako
přísně tajné velitelské stanoviště civilní ochrany s kapacitou až 120 lidí. Prohlídky jsou
každou sobotu v 10 a v 15 hodin.
Repliky děl na valech zámku Pardubice
Na valech zámku Pardubice uvidíte kanony. Repliky varhanových děl z doby, kdy zámek patřil Pernštejnům, míří na tehdy jedinou přístupovou cestu k zámku, která vedla od Příhrádku. Pernštejnové v Pardubicích disponovali výzbrojí pro víc než 1000 mužů. Součástí jejich ohromné zbrojnice bylo také mohutné dělostřelectvo. Na zámku bylo v roce 1560 celkem 83 dělových hlavní, které byly namontovány na 39 lafetách. Rozsáhlá artilerie na valech měla zřejmě především ukázat moc pánů z Pernštejna a jejich připravenost hájit svůj ohromný majetek. Osm varhanových děl stálo trvale přímo na valech směrem k městu, dohromady měla 50 hlavní. Varhanové zbraně zmizely ze scény s nástupem zezadu nabíjených zbraní v 19. století.
Zámecká věž Hláska
Zámek Pardubice byl vybudován na navážce, tedy i zámecká věž byla postavena ve vyšší nadmořské výšce než dominanta města
Zelené brána. Přestože je tato hlavní městská věž vyšší (59 m), její ochoz se nachází níže než vyhlídka ze zámecké hlásky. Z hlásky je
při dobrých rozptylových podmínkách minimální dohled 20 km. Na severní straně je vidět
Kunětická hora s hradem, Elektrárna Opatovice nad Labem a
Hradec Králové. Z východní partie lze spatřit historické jádro
Pardubic, z jižní strany Zelené Předměstí,
Železné hory a ze západního pohledu sídliště Polabiny, zbytky rybniční soustavy kolem
Lázní Bohdaneč a elektrárnu Chvaletice. Na vyhlídku věže vede
172 schodů. Ve třetím patře se nachází
expozice archeologie, ve čtvrtém depozitář
textilu, v pátém depozitáře
zoologie a paleontologie, v šestém depozitář zoologie a
ornitologie a v sedmém samotná vyhlídka.
Nový sál, návštěvnické centrum a expozice Východočeského muzea
V severním křídle zámku vzniká od roku 2025
nový společenský sál, který navrhla architektka
Eva Jiřičná. Bude mít unikátní skořepinový strop, který se skládá ze 1100 dílů ve tvaru bílých bobulí. Kapacita bude přes 200 lidí. Sál by mohl být otevřen pro veřejnost již na konci roku 2026. Společenský sál ve třetím podlaží severního křídla zámku bude propojen s reprezentativním foyer skleněným točitým schodištěm, které spoluvnavrhli
Eva Jiřičná, Petr Vágner a a Filip Gottschalek. Unikátní schodiště tvoří firma
Empate, která se specializuje na neobyklá schodiště. V hospodářských budovách se buduje
moderní návštěvnické centrum a
expozice přírody. Modernizace má skončit v roce 2027.
Prohlídkové okruhy městem s průvodci Východočeského muzea
Průvodci Východočeského muzea provází zájemce od května 2018 po
nových prohlídkových okruzích ve městě. Zájemcům představí dobu Pernštejnů a moderní architekturu z první poloviny 20. století.
Prohlídky jsou
na objednávku a konají se v češtině nebo angličtině. První prohlídkový okruh přiblíží návštěvníkům
historické jádro města a především
unikátní ukázku renesančního urbanismu. Součástí prohlídky města budou také dominanty
Pardubic, jako je
Zelená brána nebo kostel svatého Bartoloměje. Prohlídka trvá hodinu a stojí 140 korun.
Druhý nový prohlídkový okruh se věnuje
moderní architektuře z první poloviny 20. století. Pozornost si zaslouží stavby architektů Ladislava Machoně, Josefa Gočára nebo Oldřicha Lisky. Během hodiny a půl lidé navštíví ikonické Winternitzovy mlýny od Josefa Gočára či Machoňovu pasáž. Za prohlídku zaplatí 160 korun.
Pardubice – zastávka na Svatojakubské cestě
Od roku 2018 je Pardubický zámek
součástí jedné ze svatojakubských poutních cest do Santiaga de Compostela v České republice. Před vstupní Labskou branou naleznou poutníci pískovcovou desku se stylizovanou
svatojakubskou mušlí. Deska před zámkem nese kromě nápisu Santiago de Compostela i vzdálenost, kterou musí lidé z
Pardubic do cíle urazit: 3 224 kilometrů.
Svatojakubská poutní cesta je v Pardubicích vyznačena nálepkami. Po dohodě s Klubem českých turistů jsou umístěny i na křižovatkách turistických tras. Poutníci mohou na pardubickém zámku dostat
razítka do poutnického pasu a občerstvit se.
Ocenění pro Východočeské muzeum v Pardubicích
Instituce byla oceněna v
Národní soutěži muzeí Gloria musaealis:
2022 – Zvláštní ocenění v kategorii Muzejní počin roku 2022 – za projekt „Obnova zámku v Pardubicích jako významné památky a moderního muzejního pracoviště“
2021 – II. místo v kategorii Muzejní výstava roku 2021 – za stálou expozici Peníze si do hrobu nevezmeš
2020 – II. místo v kategorii Muzejní výstava roku 2020 – za stálou expozici S. K. L. E. M.: Svět krásy, lehkosti, elegance, magie podle Iva Křena
2004 – Cena Gloria musaealis v kategorii Muzejní výstava roku 2004 – za stálou expozici Příroda východního Polabí