Šlechtické sídlo ze 16. století v Rychvaldu je někdy známé pod názvem Starý dvůr, nicméně dnes se zrekonstruovaný zámek nazývá Old Yard a nabízí ubytovací služby. Zámek je možné si i projít na prohlídkové trase.
Zámek se vám otevře majestátním nádvořím, úžasným místem pro pořádání jarmarků, trhů a setkávání větších počtů lidí. Projdete tajemnými sklepeními zámku, která jsou jako stvořená pro nerušené oslavy a ochutnávky vína. Vystoupáte do rozlehlých sálů, plných krásných obrazů a historického nábytku, kde pro Vás mohou uspořádat velkolepé oslavy či hostiny.
Je to místo s jedinečnou atmosférou, kde najdete klid, odpočinek, soukromí a kouzelnou okolní přírodu. Místo je ideální pro pobyt s rodinou, pro romantiku ve dvou, i pro dámskou jízdu kamarádek, které vždy toužily strávit pár nocí na opravdovém zámku.
Zámek nabízí služby 4* hotelu. Na zámku je 20 pokojů s kapacitou 40 lůžek. Užijete si zde skutečně autentickou zámeckou atmosféru, všechny pokoje jsou zařízeny odborně zrenovovaným starožitným nábytkem. Skvělou snídani si vychutnáte v zámecké restauraci, zasloužené chvíle relaxu si užijete v překrásné zámecké zahradě, kterou zdobí i jezírko s lekníny. Pro večerní posezení u skleničky můžete využít zámecká sklepení. Milý personál vám také rád udělá prohlídku zámku.
Historie zámku
Zámek Old Yard v Rychvaldu je původně renesanční a pochází
z 16. století. Za vlády knížete Václava III. byl Rychvald součástí Těšínského knížectví, které bylo v tomto období silně zadlužené vinou špatného hospodaření spoluvládce Bedřicha Kazimíra a kníže tak musel část panství prodat. V této části se nacházel i Rychvald. Kupcem se tehdy stal
Burian Barský z Baště. Jeho syn Bernard si Rychvald o rok později zvolil za své sídlo a nechal zde v letech
1575–1577 vystavět rozlehlý patrový zámek. Rod Barských držel Rychvald až do roku 1630 a poté panství vlastnily další těšínské rody.
V polovině 18. století Gašínové prodali z důvodů špatné finanční situace Rychvald baronu Janu Václavu Mönnichovi. Ten měl pouze jedinou dceru Annu Marii Teklu, které odkázal veškeré své jmění. Anna Maria se v roce 1791 provdala za hraběte Jana Josefa Lariše ze Lhoty, kterému přinesla své zděděné jmění jako věno.
Jan Josef a Anna Marie Tekla měli syna Heindricha (Jindřicha) a ten měl s Henriettou von Haugwitz syna Eugena (Evžena) Larisch-Mönnich, který se svojí dcerou Franziskou von Larisch-Mönnich
ve 2. polovině 19. století postupně účelně
přestavovali zámek. Navíc díky snaze Eugena byla v roce 1869 zřízena před zámkem železniční zastávka Košicko-bohumínské dráhy Reichwaldau Schloβ (Rychvald-zámek). Franziska poté Rychvald přinesla jako věno svému manželovi knížeti Ernstovi Rüdigerovi von Starhemberg.
V letech 1903–1945 byl zámek spolu s panstvím v držení
Starhembergů. Posledním šlechtickým majitelem zámku a panství byl syn Ernsta Rüdigera a Franzisky Georg Adam von Starhemberg se svou ženou Annou Agnes, na zámku se jim také v roce 1936 narodila dcera Friederike (Friderika). Po roce 1945 Starhembergové
odešli do Rakouska.
Po roce 1945 zámek získala v rámci
vyvlastňování Správa národního majetku, která ho v roce 1950 předala JZD Rychvald, které nechalo z honosného zámku udělat skladiště, byty a hospodářství pro své potřeby.
V letech 1962–1989 patřil zámek firmě OKD, závod Rekultivace. Zámek během této doby
silně chátral a měl narušenou statiku.
Po Sametové revoluci zámek navštívili Starhembergové, ale z jejich plánů na obnovu nakonec sešlo. Zámek byl v 90. letech 20. století postupně předáván různým osobám, které ho ale nechávaly většinou chátrat.
Až od roku 2005 probíhá
oprava zámku na jejímž konci by měl zámek sloužit jako místo pro ubytování, rekreaci a možnost svateb. V současnosti je chráněn jako
kulturní památka České republiky. Postupem času byl pak zámek přestavován, opravován a zvelebován.