Zámecký park a obora Zásmuky

Za Adolfa Vratislava ze Šternberka (nejvyšší purkrabí království českého) byl v 17. století upraven barokně zámek a v místech bývalého opevnění na jeho východní straně pak vznikl park s jezírkem a kašnou a nové hospodářské budovy s novou vstupní bránou. Ta byla opatřena mohutnou věží se vstupním portálem s rodovým znakem (malovaný znak Oldřicha Vratislava a jeho manželky Anny Lucie Slavatové z Chlumu v patře věže mezi okny byl zakryt omítkou při opravě věže v roce 2002). Zámeckou zahradu tvoří dnes nevelký park se starými lípami, duby a jírovci.
 
Zřejmě podle návrhu Giovanniho Battisty Alliprandiho byla v parku při východním průčelí zámku postavena grotta. Zásmucká zámecká grotta patří k největším a z hlediska rozsahu dochované výzdoby (relikty mušlových růžic) i k nejzachovalejším grottám u nás – jedná se o objekt zcela unikátní. Stojí v zámecké zahradě samostatně, odděleně od ostatních budov, poněkud stranou hlavní osy této na východ od vlastní budovy zámku ležící části zahrady.
 
V nejjižnější a jihozápadní části parku s grottou, ke které tehdy přiléhala i malá vodní nádrž, byla soustředěna výsadba dřevin, takže okolí grotty mělo snad až charakter dosti uzavřené tajné zahrady (giardino secreto). Naopak větší severní a jihovýchodní část zahrady byla otevřenější, nejspíš osázená především nižšími křovinami, travnatými plochami či záhony trvalek a letniček. Nelze vyloučit, že v dobách dřívějších se tu nacházela i formálněji řešená zahrada.
 

Zámecká obora v dobách minulých a dnes

Až severně od zámecké budovy na zámecký areál navazoval rozlehlejší park s užitkovou zahradou, sadem, oborou a dvěma rybníky. Ty jsou zde ostatně dodnes, cestu k nim lemují špalíry ovocných stromů, lesnaté porosty i louky, východní hranici obory tvoří zbytky kamenné zdi. Na mapě z roku 1841 jsou sad a obora navíc ještě odděleny od prostoru zámku dalšími budovami, zřejmě hospodářskými, dnes již neexistujícími. Před vstupem do zámku najdeme i udržovaný parčík, poblíž kostela určitě zaujme také mariánský sloup z roku 1700.
 
Zámecká obora je dnes obehnaná kamennou zdí se vstupní bránou, měřila původně 50 ha. V 18. století ji přeťala císařská silnice Praha – Kutná Hora. Obě části dodnes spojuje pod silnicí tunel pro jeleny. Oborou protéká zásmucký potok Špandava, pramenící v Sobočicích. Na dolním toku Špandavy jsou dva rybníky, Horní a Dolní Oborák.
 
Dolní část obory se nazývala a sloužila jako Bažantnice, uprostřed na centrální louce se pásli jeleni. Celkem se zde chovalo 25 kusů jelení a dančí zvěře, kterou v době německé vnucené správy v letech 1942 – 1945 němečtí okupanti vystříleli. Po znárodnění roku 1948 přešla Bažantnice do majetku města, jehož fotbalový klub zde zbudoval hřiště s příslušenstvím. V roce 1992, kdy byl v restituci vrácen majetek rodině Šternbergů, ponechala majitelka Bažantnici i s hřištěm městu výměnou za jiné pozemky.