Od svého
založení na přelomu 16. a 17. století do konce druhé světové války patřila mezi významná díla zahradní architektury. Dlouhá poválečná desetiletí však nebyla udržována a téměř zanikla. V současnosti jsou
jednotlivé zámecké terasy postupně obnovovány jejími správci a majiteli zámku –
Regionálním muzeem v Mikulově a Jihomoravským krajským úřadem.
Nová kompozice se svým charakterem navrací k
původní italské barokové zahradě na terasách. Důvodem je úplný zánik poslední realizované úpravy – přírodně krajinářské zahrady anglického typu, čímž se ve své celistvosti obnažily nejen půdorys původní barokové zahrady (1611-1784) a její
stavební dominanty, ale i barokní
princip budování prostoru jako celku.
Naleznete zde
klidovou zónu, která je jakýmsi protipólem pulsujícího
města. Vznikl zde prostor pro komorní
kulturní akce, svatební obřady apod. Nově byly rozšířeny a zpřístupněny
terasy nad synagogou. V celém areálu se rozšířily záhony a výsadby s mnoha novými druhy (ibišky, sasanky, jasmíny, plaménky, ...). Novinkou je
zahrada pro nevidomé a slabozraké, zelené
bludiště a malá
růžová zahrada. Tvář zahrady zásadně změnila také nová oranžerie a obnova schodiště do sala terreny.