Kromě klidu a nádherné přírody, je návštěva zážitkem i pro milovníky umění – jsou zde totiž instalovány ukázky české sochařské tvorby 20. století včetně soch a plastik Jana Štursy, Vincence Makovského, Břetislava Bendy nebo Josefa Kaplického.

Jednou z dominant zahrady je také žulový bazének, v jehož středu je umístěna plastika Čápa Jana Laudy.

Původní barokní podobu zahrady neznáme. Když ale Šternberský palác přešel roku 1947 z vlastnictví armády do majetku Národní galerie v Praze, upravili ji její zaměstnanci, jak se píše v dobové korespondenci, „s velikým úsilím a nadšením do velmi pěkného stavu“. Spolu s galerií se tak pro veřejnost otevřela i zahrada. Podle ústní tradice se o ni starala také vnučka prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, historička umění Anna Masaryková, která v letech 1945⁠ až ⁠1970 pracovala v Národní galerii, a sama zde vysázela několik rododendronů.

V současnosti je mezi vzrostlými stromy prezentováno několik solitérních, formátově výraznějších plastik. Vybrané příklady českého moderního sochařství zajímavě rezonují s barokní palácovou architekturou a spolu s přírodním prostředím vytvářejí unikátní celek.

Zahrada je otevřena od května do září a je možné ji navštívit v rámci otevírací doby paláce.

Do zahrady se vstupuje po průchodu Šternberským palácem, kde sídlí jedna z expozic Národní galerie, a jeho nádvořím.