Část původně rozsáhlejšího sadu vzala za své při výstavbě sídliště na jeho jižním okraji. Sad byl opuštěn čtvrt století až do roku 2015, kdy zarůstající území plné odpadu a obydlí bezdomovců došlo obnovy. Sad byl významně prosvětlen a do nově otevřeného prostoru bylo následně vysázeno 410 vysokokmenů třešní a doplňkově 6 jabloní a 4 hrušně, výhradně starších odrůd. Jedná se o odrůdy vyšlechtěné až na výjimky před 20. stoletím, které se vesměs vysazovaly do 50. let 20. století.

Při obnově sadu byla ponechána i velká množství torz třešní, která poskytují útočiště mnoha druhům hmyzu a sadu dodávají impozantní atmosféru a charisma. Všechny staré stromy v sadu včetně torz byly ošetřeny řezem pro zvýšení jejich vitality, v případě torz pak řez vede k zajištění provozní bezpečnosti. Co nejdelší setrvání takto upravených stromů ocení především mnozí bezobratlí, ale také ptáci žijící v sadu. Z kmenů vykácených stromů bylo vytvořeno několik „broukovišť” a jednoduchých laviček ladících s přírodním charakterem celého vrchu.

Třešňový sad je pravidelně vypásán smíšeným stádem ovcí a koz. Jde o jednu z forem údržby sadu po rozsáhlé revitalizaci (alternativa k seči). Pastva slouží nejen k okusu bylinné vegetace a potlačení zmlazujících keřů, velmi prospěšné je také rozrušování travního drnu kopýtky ovcí a koz, neboť tak vzniká prostor pro konkurenčně slabší druhy rostlin, které nemají šanci obstát v zapojených travních porostech.

Na místě původního – dnes zasypaného – bunkru protiletecké obrany je umístěna růžice „Severka” se směry a vzdálenostmi k nejvyšším horám českých pohoří.

Východně od sadu se nachází přírodní park Smetanka, který byl vyhlášen pro ochranu krajinného rázu. Hrdlořezským údolím protéká říčka Rokytka, kolem níž můžeme najít zbytky historických ovocných sadů.