Vošárna je kulturní památkou od roku 1958. Na zámeckou prádelnu byl přestavěn v letech 1823 – 1826 z komornější pozdně barokní obecní prádelny, a takto byl využíván do roku 1945. Pak již do počátku osmdesátých let minulého století sloužil pouze obytným účelům a následně byl opuštěný. A tehdy začalo nezadržitelné chátrání.

Z iniciativy místních občanů v roce 2007 vzniklo Občanské sdružení Vošárna, které si dalo za cíl tento objekt zachránit pro další generace. Ještě téhož roku byla stavba kompletně zaměřena a byly zahájeny průzkumy, dokumentující a interpretující nálezové situace před i v průběhu památkové obnovy, včetně záchranného archeologického výzkumu. Především v interiéru tak byly odkryty a podchyceny cenné doklady o systémech fungování hospodářsko-provozních staveb tohoto druhu.

Nejhodnotnějším objevem byla sestava se zrcadlově postavenými nikovými topeništi a obslužnými cihelnými podestami ve střední části vstupní síně a k nim protilehlé základy a konstrukčně-technické doklady po otopných tělesech-vyvařovacích kotlech v navazujících místnostech. Existence nikového topeniště je v oblasti severní Moravy a Slezska zcela ojedinělou záležitostí.

Unikátním detailem byl také nález železného poklopu s táhlem v klenbě jedné z místností v pozici nad kotlem, plnícího funkci odvodu par a teplého vzduchu do podstřeší, kde byla velká sušírna prádla. Dvě úrovně pásových vikýřů ve střešní konstrukci naznačují, že tato podkrovní sušárna mohla mít také více úrovní.

V současné době se v přízemí budovy nachází expozice vztahující se k historii budovy. Návštěvníci si mohou prohlédnout dobové valchy a přístroje na ždímání mokrého prádla. Na své využití čekají také dvě klubovny vhodné pro schůze nejrůznějších spolků či menší oslavy. V prvním patře je poměrně velký sál, který je určen pro komorní koncerty a různá setkávání lidí.