Hodkovičky jsou jednou z lokalit městské části
Praha 4, jejíž historie sahá až do 13. století. Původně zahrnovaly i osady Lhotka a Nové Dvory, a v roce
1922 se k nim připojila část
Modřan. Oblast se rozvíjela jako "
lesní vilová čtvrť" se zelinářskými zahradami v okolí.
Původně, v poslední čtvrtině 19. století, vzniklo
Zátiší jako
rekreační osada na periférii
Prahy a později se stalo součástí Hodkoviček a
Velké Prahy. I dnes je Zátiší vyhledávanou lokalitou pro bydlení, zejména díky
klidnému prostředí a bohaté zeleni. V minulosti byla oblast
oblíbeným výletním místem s mnoha zahradními restauracemi a penziony.
Místo si oblíbila řada známých osobností, které si zde nechaly vystavět
krásné vily. Patří k nim například
rondokubistická Hořanovského vila z roku 1921 od Pavla Janáka anebo vila, kterou v roce 1935 postavil pro režiséra
Martina Friče architekt Ladislav Žák.Jednou z nejpůvabnějších je
neorenesanční Vila Lalotta, kterou si v roce 1888 nechal postavit vlastník stavební firmy specializující se na vodní a plynové stavby a továrník Hans Erdmann Kropf. Není bez zajímavosti, že v ní později bydlel
JUDr. Přemysl Šámal, kancléř prezidenta
Masaryka i
Beneše.
Novorenesanční vilu V Lučinách proslavil akademický sochař a rektor Akademie výtvarných umění
Jan Hána. Zahradu dodnes zdobí několik soch a různých plastik.
S ateliérem sousedí budova někdejší největší zdejší výletní
restaurace U Zlatého bažanta, na druhém konci osady pak stojí další takový podnik, kdysi zvaný V Myslivně, z něhož následně podnikavý hoteliér František Jiroušek vytvořil penzion s hostincem a dal mu název Zátiší. Po válce zde fungovalo zařízení pro sirotky, dnes ve slepenci budov sídlí diagnostický ústav a středisko výchovné péče kdysi v okolí zvané „pensionát padlých dívek“.
Lokalita na Zátiší je vyhledávaná i dnes – aktivní rodiny s dětmi ocení blízkost
lesoparku a dětského hřiště (ulice Klánova).
Sluneční lázně a hříšní lidé
Kdo má rád detektivní příběhy staré Prahy "
Hříšní lidé města pražského" jistě si vzpomene na díl "
Turecké náušnice", kde se vyšetřuje
smrt návštěvnice slunečních lázní. Ty se nacházely právě zde. Dal je vybudovat roku 1921 Antonín
Rückl (ze známého sklářského rodu). Věřil, že když je slunce zdrojem života, musí být také lékařem. Není divu, že právě on opatřil budovu
velikou prosklenou kupolí. Lázně fungovaly od dubna do září a s úspěchem se zde léčily závažné plicní nemoci, ale i rachitida. Ke zdejším hostům patříval i prezident
Masaryk! Léčebné kůry se pod skleněnou kupolí, kde bylo v létě i přes 60° Celsia, prováděly až do poloviny minulého století. Uzavřeny byly roku 1964.