Vilu ve znamení francouzské architektury s rozlehlou zahradou vyprojektoval pro manžele Františka a Růženu Váňovy pražský inženýr Jan Legát.
Stavbu v letech 1923-1924 financoval z větší části tchán doktora Váni, ředitel pelhřimovské spořitelny Jan Křemen.
Čtyřpodlažní budova s mansardovou střechou je přísně symetrická. K výraznému středu vily stoupala šikmo od silnice ke vstupu pěší cesta parkově upravenou zahradou.
Dům byl původně navržen nejen jako obydlí pro čtyřčlennou rodinu, ale měl sloužit i jako sanatorium.
Po 2. světové válce vdova po doktoru Váňovi vilu prodala okresnímu úřadu, i když v ní nadále užívala šestipokojový byt. To bylo samozřejmě po únoru 1948 trnem v oku nové vládě, a tak se nuceně vystěhovala k jednomu ze svých dvou synů.
Z vily, kde v té době bydlelo v nájmu až patnáct rodin, se stala administrativní budova. Okresní úřad postavil v jejím sousedství na původně Váňových zahradách postupně další domy.
Váňova vila, zvnějšku poměrně dobře zachovaná, už bohužel nemá v interiéru původní zařízení.
Objavte historii a unikátní architekturu Váňovy vily v Pelhřimově, vyprojektované v 20. letech 20. století. Poznejte její proměny a současný stav.
Vilu vyprojektoval pražský inženýr Jan Legát.
Stavba byla realizována v letech 1923-1924.
Stavbu financoval převážně tchán doktora Váni, Jan Křemen, ředitel pelhřimovské spořitelny.
Vila byla původně navržena jako obydlí pro rodinu a měla sloužit i jako sanatorium.
Vdova po doktoru Váňovi vilu prodala okresnímu úřadu, zatímco sama v ní nadále bydlela v šestipokojovém bytě.
Po únoru 1948 se vila stala administrativní budovou s mnoha nájemnými rodinami.
Exteriér vily je poměrně dobře zachovaný.
Ne, v interiéru vily již není původní zařízení.
Otázky a odpovědi jsou automaticky sestaveny z obsahu této stránky.
Architektura, Historické vily, Pelhřimov, Zahradní design, Funkce sanatoria, Druhá světová válka, Administrativní budovy, Změny využití budov