Mořinku najdete 3 km od
Řevnic a asi 12 km východně od
Berouna. Východním směrem od vsi se do vápencové plošiny zařezává
lesnaté Karlické údolí. Přímo nad východním okrajem vsi se zdvíhá poměrně strmé návrší se zalesněným vrcholem. Z vesnice i z jejího okolí se otvírají
krásné panoramatické výhledy na celé pásmo
Brd.
Obec
Mořinka je vynikajícím příkladem
vrcholně středověkého kolonizačního sídla. Vesnice má velkou dvouřadou náves na půdorysu obdélníku, dlouhou asi 250 a širokou 55 metrů. V obou řadách byly patrně zpočátku vždy 4
usedlosti,
čela návsi byla původně nezastavěná. K usedlostem se vzadu připojovala
záhumenicová plužina, rozdělená na dlouhé a poměrně široké lány. Několik usedlostí se sice v průběhu historie rozdělilo, základ této velkorysé urbanistické koncepce se ale dodnes nezměnil. Od 18. století vznikala
drobná chalupnická zástavba, zejména na východním konci vesnice a podle cest.
Vesnice byla založena asi před
polovinou 14. století. Písemné prameny ze 14. století zmiňují nejprve Mořinu, teprve později se rozlišuje Velká a Malá
Mořina, tedy dnešní Mořinka. Roku 1352 daroval
Karel IV. Mořinku spolu s nedalekou farní vsí Mořinou
klášteru v Emauzách, jehož držení ale vesnice setrvaly jen do roku 1356. Následně vesnice připadla ke
Karlštejnu a nadále patřila k jeho manskému obvodu.
V Mořince se dochovalo několik cenných
roubených staveb z 18. století (např. dům č. p. 63), hojněji je ve vsi zastoupena jednoduchá zděná výstavba z období
klasicismu. Zvláště hodnotná je dvouštítová usedlost č. p. 4 na severní straně návsi. Přestože v období socialismu několik staveb zchátralo anebo bylo necitlivě "modernizováno", představuje Mořinka dodnes
významný soubor lidové architektury. Malebným dojmem působí náves doplněná kapličkou.