Na Kochánově u Hartmanic se dochovalo několik umrlčích prken, která dokládají velmi starý zvyk. Když někdo v rodině zemřel, byl až do pohřbu položen na prkně s třemi vyřezanými kříži. Prkno bylo později vyzdobeno a vystaveno poblíž stavení.
Ojedinělý zvyk, který byl hojně rozšířený v sudetských oblastech, bylo
stavění umrlčích prken. Velmi rozšířený byl tento obyčej ve většině německých a některých českých horských vsích na
Šumavě. Truhláři na ohoblované prkno nejčastěji psali
verše, modlitby, nápisy i datum úmrtí, často zobrazovaným symbolem byly tři křížky, zlomená svíce, Kristus na kříži, lebka s hnáty. Méně časté motivy byly andělé, Boží oko, ratolest aj. Kolem nápisu se přitloukal
rámeček ze slabých lišt a okraje prkna se profilovaly do různých jednoduchých ornamentů.
Umrlčí prkna se umisťovala
u kapliček a křížů podél cest, někdy se přibíjela hřeby přímo do stěny kapličky, jindy se
stavěla na kraje lesů a podél
cest vedoucích do kostela. Prkna se někdy přibíjela přímo na stromy. Pokud šel někdo kolem těchto prken a zemřelého znal, věnoval mu tichou vzpomínku a případnou modlitbu.
Kde umrlčí prkna hledat
U Kochánova se setkáte s umrlčími prkny
na Farmářské stezce, kde jsou dvě
prkna z let 1936 a 1939. Jsou na české straně hor posledními, která se z mnoha původně v terénu osazených dochovala.
Dalším místem je
Horní Kochánov,
u stavení č. 40. Jedná se o prkna zakladatelů zdejšího statku Jiřího a Marie Kaplanových.
Na silničce od Staré Huti do
Hartmanic naleznete pod barokním mlýnem
Sterzmühle pamětní prkno Míly Říhy z
Písku. Krajský organizátor protiněmecké odbojové organizace se ukrýval před nacisty na dvoře Franze Seidla v osadě Žežulka u Hartmanic. Dne 14. 11. 1943 zde byl
těžce raněn gestapem, zranění podlehl ve Všeobecné veřejné okresní nemocnici v
Sušici.
Podívejte se na jedinečnou tradici umrlčích prken v Kochánově, která poskytuje náhled do lokálních zvyků a historie Šumavy.
Umrlčí prkna jsou dřevěné desky s vyřezanými symboly a nápisy, které se používaly v některých oblastech Čech a Německa jako památník zemřelých.
U Kochánova se dochovala dvě umrlčí prkna z let 1936 a 1939.
Na umrlčích prknech je často zobrazovaný symbol tří křížků.
Umrlčí prkna se umisťovala u kapliček a křížů podél cest, přibíjela se na stromy nebo stěny kapliček.
Na umrlčích prknech mohou být kromě křížků i motivy jako zlomená svíce, Kristus na kříži nebo andělé.
Na Farmářské stezce u Kochánova jsou umístěna umrlčí prkna datovaná roky 1936 a 1939.
V osadě Žežulka se ukrýval Míla Říha, krajský organizátor protiněmecké odbojové organizace, který byl zde těžce raněn gestapem a zemřel na následky.
Účelem umrlčích prken bylo uctít památku a poskytnout místo pro vzpomínku na zemřelé.
Ano, umrlčí prkna se někdy přibíjela přímo na stromy.
Ano, v Horním Kochánově se nacházejí prkna zakladatelů zdejšího statku Jiřího a Marie Kaplanových.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.