Přírodní rezervace Údolí Doubravy je nejcennějším územím jižní části chráněné krajinné oblasti Železných hor. Úzký, strmý kaňon řeky Doubravy je zmenšeným obrazem obřích kaňonů nacházejících se jinde ve světě. Údolí je však neméně krásné, romantické a tajuplné.
Přírodní rezervace
Údolí Doubravy byla vyhlášena v roce 1986. Zaujímá rozlohu 92,1 ha a je součástí
Chráněné krajinné oblasti Železné hory. V roce 1993 zde byla otevřena
naučná stezka, která je 4,5 km dlouhá, překonává výškový rozdíl 83 m a je turisticky středně náročná. Naučná stezka sleduje tok řeky Doubravy, která mezi Horním mlýnem u
Chotěboře a Bílkem protéká kaňonovitým zalesněným údolím a vytváří
malebná i divoká zákoutí s balvanitým řečištěm a četnými peřejemi.
Romantická zimní krajina - Doubrava nabízí krásné scenérie s ledopády
I
v zimě stojí tiché údolí ležící v Železných horách za procházku. Zasněžené stromy a zamrzlá Doubrava dodávají krajině snivý nádech. Nejkrásnějším místem kaňonu je
Koryto, místo mezi 15 m vysokými skalami, kde se tvoří
nádherné ledopády – stovky dlouhých rampouchů.
Naučná stezka přírodní rezervací Údolí Doubravy
Od rozcestníku na náměstí v Chotěboři se vyjdete po červené značce směrem na Horní mlýn. Zanedlouho město opustíme a dále pokračujeme po cestě okolo kaple sv. Anny (z roku 1902) odkud se nabízí krásný výhled na Železné hory. Od kaple jděte podél
zahrádkářské kolonie do lesa, kde míjíme rulové skály zvané
Koukalky. Po červené značce poté sestupujeme přes silniční serpentiny dolů do údolí, k rozcestníku
„Horní mlýn“, kde již začíná
naučná stezka přírodní rezervací Údolí Doubravy. V těchto místech dříve stával mlýn, kde se v roce 1854 narodil spisovatel Ignát Herrmann (autor známých románů U snědeného krámu či Otec Kondelík a ženich Vejvara). V roce 1982 mlýn vyhořel, na místě zůstalo pouze hospodářské stavení. Po červené značce přejdete podél řeky
k místu zvanému Točitý vír (rozcestník), k němuž se váže pověst o souboji dvou vodníků. Poblíž tohoto místa ústí do řeky Doubravy Kamenný potok. Při cestě údolím budete míjet jednotlivé zastávky naučné stezky s informačními tabulemi.
K rozcestníku
„Pod Čertovým stolkem“ přijdete opět podél řeky, která se ovšem postupně mění v divoký živel. Z této zastávky pokračujeme po modré značce k vyhlídce Čertův stolek, k níž se váže pověst o poustevníkovi sužovaném čertem. Nedaleko Čertova stolku naleznete dvě puklinové jeskyně, zvané Čertova a Poustevna. Z Čertova stolku sejdeme po zelené značce k rozcestníku
„Pod Sokolohrady“. Po zelené značce prudce vystoupáme až na skalnatý ostroh Sokolohrady. Asi koncem 12. století zde byl postaven
hrad Sokolov, zvaný také Sokolohrady, který sloužil na ochranu Liběcké stezky. Dnes z hradu zůstaly jen valy a vyvýšenina, která patrně ukrývá základy věže. Z vyhlídky se nabízí krásný výhled do Údolí Doubravy.
Ze
Sokolohradů můžete pokračovat
po zelené značce okolo Veselé skály až do vsi Bílek. Lákavější je však procházka podél řeky. Sejděte tedy zpět k rozcestníku „Pod Sokolohrady“, kde cesta navazuje na červenou značku, která vás převede přes
kaňon Koryto a kolem velké tůně zvané Mikšova jáma (pojmenované podle loupeživého rytíře Mikše) dovede rovněž do vsi Bílek. Odtud se můžete
vrátit vlakem zpátky do Chotěboře.
Objevte přírodní rezervaci Údolí Doubravy s naučnou stezkou, ledopády i historickými místy v krásné krajině Železných hor. Výlet pro každého.
Přírodní rezervace Údolí Doubravy se nachází v jižní části chráněné krajinné oblasti Železné hory u Chotěboře.
Naučná stezka v údolí Doubravy je 4,5 km dlouhá a překonává výškový rozdíl 83 metrů.
Přírodní rezervace Údolí Doubravy byla vyhlášena v roce 1986.
Na stezce můžete navštívit Koryto s ledopády, vyhlídku Čertův stolek, puklinové jeskyně Čertova a Poustevna nebo pozůstatky hradu Sokolohrady.
Stezka je turisticky středně náročná, vhodná pro aktivní návštěvníky a rodiny se staršími dětmi.
V zimě můžete obdivovat zasněžený kaňon, ledopády v Korytu a snivou krajinu se zamrzlou řekou Doubravou.
Na začátek stezky se dostanete od rozcestníku na náměstí v Chotěboři, odkud vede červená turistická značka.
K Točitému víru se váže pověst o souboji dvou vodníků, k Čertovu stolku pověst o poustevníkovi sužovaném čertem.
V Horním mlýně se v roce 1854 narodil spisovatel Ignát Herrmann, autor známých románů.
Doporučeným způsobem návratu z naučné stezky je vlakem ze vsi Bílek zpět do Chotěboře.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.