Trojiční lípa v Trhových Svinech

V letech 1831–1832 zasáhla Evropu panika. Z východu se do Čech šířila epidemie cholery. Svinenští radní přijímali mimořádná opatření, město rozdělili na osm okrsků, ty přidělovali pod dozor radním, omezovali pohyb, zřizovali nová lůžka ve špitále a zvětšovali hřbitov. Když nemoc propukla, vozila obec nemocným jídlo, aby nakažení nemuseli opouštět svůj příbytek. Chod města byl paralyzovaný, lidé vystrašení a ze všech nejvíce se doma třásl doktor Jan Soukup, který odmítal chodit k nemocným, úmrtní listy vystavoval od stolu bez ohledání těl. Klepali na něj a prosili, aby přišel, jako studovaný jistě pomůže, ale nevystrčil nos z bytu. Úřady na něj psaly stížnost a žádaly si jiného ranlékaře, ale Soukupa k činu nevyburcovali. Vzkazoval, že je sám nemocný, vyčerpaný a zaneprázdněný, radil hodně větrat a pomoc hledat v přírodě. Příroda stejně léčí nejlépe, říkával.

Lidé se modlili, obraceli se k bylinkám a božím mukám. Když nepomohly prosby, doktora vyloučili ze společnosti a ochodníci odmítali prodat mu potraviny – nedostal chleba, maso, ani pivo. Po setmění chodil tajně do Boršíkova, kde mu tamní hostinská, jako jediná, byla ochotná uvařit mu. Jednou ho ale místní načapali, jak se plíží po setmění k Boršíkovu. Zadrželi ho u cesty u kostela Nejsvětější Trojice a dovlekli do hospody. Nezbili ho, ale donutili ho léčit. Vodili ho od domu k domu, od nemocného k nemocnému, aby viděl, jak vypadá smrt a umírání, když není doktor nablízku. Poradil, jak pečovat o nemocné a nebral za to peníze. Ke čtyřletému Janu Kyslíkovi se dostal, když dítě právě umíralo, což s ním hluboce otřáslo.

Brzy nato na sobě Soukup začal pozorovat první příznaky. Po sousedech vzkázal, že má hlad, ale přinesli mu jen prázdný talíř a zprávu, že přece nejlépe pomáhá příroda, tak ať se jí nakrmí. Tu mu přišla do hlavy myšlenka i slib zároveň – za každého mrtvého, kterému nedokázal pomoci, vysadí jeden strom: lípu, čaj z lipového květu pomáhá na horečky, zabírá proti kašli, působí proti zánětu žil, lípa je blahodárná a každá je stokrát lepší než jeden doktor. Počítal jména v matrikách, kreslil mapu stromů. Jednu lípu zakreslil k hospodě u Nejsvětější Trojice. Připsal: "Za Jana Kyslíka".

Už se neví, jestli ty stromy nakonec sázel Soukup sám nebo je objednal a zaplatil. Epidemii nejspíš přežil, protože na seznamech zemřelých jeho jméno z cholerových let nefiguruje. Řada lip ve Svinech vyrostla právě v téhle době. Mapu dávno sežraly myši a jméno Jana Soukupa zapadlo, ale stromy tam dál stojí, lidem na dosah.