Úvod > Co chcete dělat? > Příroda > Trampská osada Údolí děsu
Příroda

Trampská osada Údolí děsu

Trampská osada, Údolí děsu, vznikla nedaleko Tetína a Srbska, v místní části Koda, již kolem roku 1920, což ji řadí k nejstarším u nás. Koda byla a je součástí obce Tetín, ale dodnes je s okolím spojena jen úzkými lesními cestami.
V roce 1919, možná i dříve, objevil se na hladké stěně vápencové skály nad ohništěm u Kodského potoka nápis: „Údolí Děsů“. Místní pamětníci tvrdívali, že nápis vytvořili nějací vandrovníci, kteří u Srbska tábořívali. V prvorepublikovém Československu tramping nebyl pouhým zájmovým seskupením několika málo lidí, ale spontánním masovým hnutím tehdejší mladé a střední generace.
 

Bába nad Berounkou

Na pravém břehu řeky Berounky, trampy zvané "Staré řeky", mezi ústím Kodského potoka a potoka v údolí zvaném domorodci Prdlák, stával na samotě domek paní Veverkové, o které všichni v dobrém mluvili coby o "Bábě". Byla v něm tzv. kantýna pro dělníky z okolních lomů. Ovšem od počátku dvacátých let sem na louky k řece přijížděla mládež především z Prahy. Bába nechávala přespávat trampy v zimních měsících nebo za deště na půdě se senem. Také provozovala úschovnu vojenských dek, které trampové nechtěli v neděli vláčet domů. Deky a další „cennosti“ u ní nechávali také v době hospodářské krize a v době okupace.

Od dvacátých do čtyřicátých let dvacátého století toto pohostinné místo navštívilo nespočítatelné množství trampů. Nejstarší generace osadníků na Bábu vždy v dobrém vzpomínala. Domek bývalé kantýny stojí dodnes, ale nikoliv už na samotě.


První trampské osady: Skalní Údolí a Údolí děsu

První trampské osady nebyly nikým zakládány, nýbrž vznikaly spontánně. Jména trampů, kteří jezdili pravidelně do okolí Srbska, jsou známa až od roku 1921. V tom roce patnáctičlenná parta nazývaná „Kati“ (podle jimi nošených černých košil s bílou obrubou) vedená Bédou Prellerem opravila opuštěnou chatrč bývalého mramorového lomu v Prdláku. Za pár nedělí spravili střechu a slámou vystlali podlahu pro spaní. Teprve když měli čas na courání po okolí, objevili "lepší" Kodské údolí, kam se nakonec přemístili. Opuštěnou chatrč v Prdláku ihned obsadila parta trampů z Košíř. Chatrč nazvali "Býčí oko" (v té době běžel v kinech film stejného jména) a dále ji zdokonalovali. Také tito a po nich další trampové však ve vlhkém, studeném a těžce přístupném skalnatém údolí dlouho nevydrželi a přesouvali se do sousedního prosluněného údolí pod Kodou. Přesto po letech postavili drsní trampové v Prdlá
ku několik chat osady „Skalní Údolí“.

Když parta Bédy Prellera přišla z Prdláku do Kodského údolí, setkala se tam s dalšími kamarády, partou Josefa Bretschneidra. Ti se už připravovali stavbu první boudy. Tehdy se neříkalo "srub", protože se stavělo z kamení, rozebíraných beden a všeho možného; výraz "chatrč" byl spíše hanlivý, výraz "chata" přišel později a užívali jej spíše masňáci, tak se v tomto místě zaslíbeném ujal z němčiny počeštěný výraz "bouda". Parta Bédy Prellera si v Kodském údolí našla plácek pro stany. Když se parta náležitě vybouřila, někteří chlapci se spořádaně usadili doma, jiní ještě nějakou dobu trampovali coby stanaři a další se připojili k osadníkům pod Kodou.
 

Koda – jezírko, co nikdy nezamrzá

Název Koda prý poprvé použili mniši neznámého řádu, kteří v okolí vyklučili část lesů a začali obdělávat pole. Zaujal je patrně silný vodní zdroj, který tekl do jezírka, které ani při největších mrazech nezamrzalo. Pro ně nevysvětlitelnou záhadu proto pojmenovali Koda, což ve starých jazycích znamenalo "nerozluštitelný", "tajemný", "záhadný" apod.

Když přišli do Kody první trampové, žilo tam pět místních rodin. Dolní mlýn patřil panu Rabochovi, který jej v roce 1924 přestavěl na hotel. Horní mlýn pana Karmazína byl funkční od roku 1611 do roku 1934. Pak byl mlýn upraven na malou vodní elektrárnu, která umožňovala obyvatelům Kody svítit žárovkami. Trampové museli vždy večer vyndávat z Kodského potůčku chladící se nápoje a potraviny, protože zvýšený průtok vody vše odnášel. V těžkých dobách si obyvatelé Kody přilepšovali živobytí prodejem potravin – mléka, vajíček a masa trampům.
 

Jak Údolí děsu ke svému jménu přišlo

Mezi Kodským potokem a vysoko sahající skálou si postavili trampové první boudu v roce 1922 a nazvali ji "Na 60. míli" (podle tehdy populární kovbojky v kinech). Záhy se vžil název boudy "Šedesátka". Počet kamarádů se rychle rozrůstal a v roce 1923 byla postavena bouda Harney, v roce 1924 bouda "Nibowaka". V roce 1925 byly postaveny boudy "Spook ranch" (název z filmu "Strašidelná farma"), "Hudson", "Milton" a kamarádi připravovali stavby dalších.

Pro nově vzniklou osadu se hledal přiléhavý název, který pak vzniknul díky události ze dne 12. srpna 1925. Ten den přišla neobyčejná, průtrž mračen, která se většinou prohřátému skalnatému krasu vyhýbá. Tentokrát se však Kodský potůček změnil v řeku, která mohutně hučela a brala vše co jí stálo v cestě. O půlnoci již plavaly stromy, balvany a hlína, dole v Srbsku byla podemleta železniční trať. Spící trampové v Šedesátce si jen tak tak zachránili své životy, bouda zůstala neporušená. Večer u ohně si někdo z nich vzpomněl na starý nápis na skále „Údolí Děsu“ a název osady byl okamžitě osadníky schválen.

Aktuality

Karlštejnská tlapička 2024

Dvanáctý ročník turistického pochodu Českým krasem pořádaný KČT Trilobit Barrandov.
Karlštejn, Středočeský kraj

Literární pořad Mater speciosa v Koněpruských jeskyních

Koněpruské jeskyně zvou 24. února na literární pořad Mater speciosa. Účinkovat budou autor a spisovatel Ivan Matoušek. Akci pořádá Správa jeskyní ČR a časopis Revolver Revue.
Beroun, Středočeský kraj

Otevření Domu přírody Českého krasu

U Koněpruských jeskyní vzniká nové návštěvnické středisko Dům přírody Českého krasu se stálou expozicí o tomto geologicky pozoruhodném území. Dům přírody bude pro veřejnost otevřen od 1. dubna 2024.
Koněprusy, Středočeský kraj

Karlštejnská tlapička 2024

Dvanáctý ročník turistického pochodu Českým krasem pořádaný KČT Trilobit Barrandov.
Beroun, Středočeský kraj

S Trilobitem do Holyně bez holinek

Turistický pochod ze Zlíchova či Berouna do Holyně.
Beroun, Středočeský kraj

Karlštejnské vinobraní 2024

Historická slavnost vína za přítomnosti císaře římského a krále českého Karla IV. a jeho dvora. Návštěvníky čeká na Karlštejně bohatý program z doby středověku, ochutnávky vín a kulinářských specialit, rytířský turnaj a vystoupení mágů.
Karlštejn, Středočeský kraj

Pochod jarním Českým krasem

V sobotu 11. května 2024 se koná 50. ročník pochodu Jarním Českým krasem.
Beroun, Středočeský kraj

Happening Čekání na tramvaj v Berouně

Přijďte počkat na první tramvaj, která dorazí na berounské náměstí… Na Husově se utvoří „živý obraz“, který znázorní čekání na opožděnou tramvaj.
Beroun, Středočeský kraj

Národní přírodní rezervace Koda v Českém krasu

NPR Koda byla vyhlášena již v roce 1952 na rozloze 463,64 ha. Patří mezi nejstarší chráněná území v Chráněné krajinné oblasti Český kras. Je to členité a převážně zalesněné území na jih a západ od Berounky mezi Tetínem, Tobolkou a Srbskem.
Tetín, Středočeský kraj

Lom Chlum u Srbska

Lom Chlum leží na okraji národní přírodní památky Karlštejn a je vstupní branou do rozsáhlého jeskynního systému v Českém krasu.
Srbsko, Středočeský kraj

Vyhlídka nad Tomáškovým lomem

Krásný výhled na Berounku, na starý vápencový lom a na Srbsko nabízí vyhlídka nad Tomáškovým lomem.
Korno, Středočeský kraj

Horolezecký park v lomu Alkazar

V lomu Alkazar u Berouna vzniká horolezecký park, první sportoviště svého druhu v Česku. Park je volně přístupnou atrakcí, která má sloužit horolezcům všech výkonnostních skupin. Nový sportovní park poslouží nejen dospělým horolezcům, ale i dětem.
Beroun, Středočeský kraj

Vápencový lom Alkazar u Berouna

Opuštěný vápencový lom Alkazar (Hostim I) nedaleko Berouna je dobře známý všem romanticky založeným turistům i vodákům. Dříve býval hojně navštěvovaný trampy, dnes hlavně horolezci a často jej využívají také filmaři.
Beroun, Středočeský kraj

Skály Matterhorn v lomu Alkazar

V lomu Alkazar u Berouna naleznete zajímavé skalní útvary – je zde „Český Matterhorn“ a i menší „Malý Matterhorn“. Obě lokality jsou hojně využívány horolezci, kteří zde mají oblíbený cvičný terén.
Beroun, Středočeský kraj

Jeskyně Turské maštale v Českém krasu

Jeskyně se nacházejí na skalním ostrohu Tetínských skal mezi řekou Berounkou a lomem č. 152 Pod hradem, který jeskyně také z podstatné části také zničil. Jeskyně byly známy hlavně v dřívějších dobách, kdy se o ně zejména po archeologické stránce zajímali mnozí badatelé.
Tetín, Středočeský kraj

Cyklotrasa Srbsko – Tetín – Beroun a Stezka sv. Ludmily

Cyklotrasa ze Srbska na Tetín a do Berouna vede po zelené turistické značce. Jde o první krok k vybudování cyklostezky, která obohatí systém stezek na pravé straně Berounky v této lokalitě.
Tetín, Středočeský kraj

Ubytování a restaurace v okolí

Pivovar Srbecký lok

Pivovar Srbecký lok se nachází tam, kde se pivo také rovnou čepuje a pije. Najdete ho hned vedle hospody v Campu Srbsko.
Srbsko, Středočeský kraj

Camp Srbsko

Kemp se nachází na levém břehu řeky Berounky a je vyhledávaným místem vodáků, turistů, cyklistů a rybářů. Součástí tábořiště je recepce s občerstvením a krytou terasou,elektrické připojení pro karavany a nové sociální zařízení.
Srbsko, Středočeský kraj

Hotel U Berounky

Hotel U Berounky je rodinný hotel s domácí atmosférou, který se nachází v klidném prostředí chráněné krajinné oblasti Český kras v obci Srbsko nedaleko hradu Karlštejn.
Srbsko, Středočeský kraj

Stellplatz Tetín

Stellplatz Tetín se nachází u fotbalového hřiště (příjezd ul. Hájka z Libočan) a celkem zahrnuje 8 karavanových stání.
Tetín, Středočeský kraj

Vinotéka Tetín – Víno Hruška

Vinotéka Tetín v prostorách staré kovárny je malou firemní vinotékou s posezením v malebné vesničce Tetín nad Berounkou. U vinotéky je vysazena malá vinička s posezením pod slunečníkem.
Tetín, Středočeský kraj

Velkostatek Tetín

Šetrný přístup ke zvířatům, vlastní krmení bez antibiotik a hormonů, vlastní porážka a bourárna, suché zrání hovězího masa a vakuové balení jsou naším klíčem k úspěchu. Steakům z Velkostatku Tetín nikdo neodolá!
Tetín, Středočeský kraj

Výletní hospůdka U Krobiána

Příjemná hospůdka v krásném prostředí Srbska a Sv. Jána pod Skalou. Ideální pro zastávku na výletě. Česká kuchyně, otevřeno ve středu a o víkendech.
Beroun, Středočeský kraj

Taverna U Ezopa v Karlštejně

Taverna U Ezopa je moderní restaurace, kde si na své přijdou milovníci klasické italské pizzy, ale i různých typů burgrů dle speciálních receptur. Restaurace se nachází pod středověkým hradem Karlštejn pouhých 25 kilometrů od Prahy a dosažitelná je pohodlně vlakem z Hlavního nádraží za 30 minut.
Karlštejn, Středočeský kraj