Úvod > Co chcete dělat? > Trampská osada Údolí děsu

Trampská osada Údolí děsu

Příroda
Trampská osada, Údolí děsu, vznikla nedaleko Tetína a Srbska, v místní části Koda, již kolem roku 1920, což ji řadí k nejstarším u nás. Koda byla a je součástí obce Tetín, ale dodnes je s okolím spojena jen úzkými lesními cestami.
V roce 1919, možná i dříve, objevil se na hladké stěně vápencové skály nad ohništěm u Kodského potoka nápis: „Údolí Děsů“. Místní pamětníci tvrdívali, že nápis vytvořili nějací vandrovníci, kteří u Srbska tábořívali. V prvorepublikovém Československu tramping nebyl pouhým zájmovým seskupením několika málo lidí, ale spontánním masovým hnutím tehdejší mladé a střední generace.
 

Bába nad Berounkou

Na pravém břehu řeky Berounky, trampy zvané "Staré řeky", mezi ústím Kodského potoka a potoka v údolí zvaném domorodci Prdlák, stával na samotě domek paní Veverkové, o které všichni v dobrém mluvili coby o "Bábě". Byla v něm tzv. kantýna pro dělníky z okolních lomů. Ovšem od počátku dvacátých let sem na louky k řece přijížděla mládež především z Prahy. Bába nechávala přespávat trampy v zimních měsících nebo za deště na půdě se senem. Také provozovala úschovnu vojenských dek, které trampové nechtěli v neděli vláčet domů. Deky a další „cennosti“ u ní nechávali také v době hospodářské krize a v době okupace.

Od dvacátých do čtyřicátých let dvacátého století toto pohostinné místo navštívilo nespočítatelné množství trampů. Nejstarší generace osadníků na Bábu vždy v dobrém vzpomínala. Domek bývalé kantýny stojí dodnes, ale nikoliv už na samotě.


První trampské osady: Skalní Údolí a Údolí děsu

První trampské osady nebyly nikým zakládány, nýbrž vznikaly spontánně. Jména trampů, kteří jezdili pravidelně do okolí Srbska, jsou známa až od roku 1921. V tom roce patnáctičlenná parta nazývaná „Kati“ (podle jimi nošených černých košil s bílou obrubou) vedená Bédou Prellerem opravila opuštěnou chatrč bývalého mramorového lomu v Prdláku. Za pár nedělí spravili střechu a slámou vystlali podlahu pro spaní. Teprve když měli čas na courání po okolí, objevili "lepší" Kodské údolí, kam se nakonec přemístili. Opuštěnou chatrč v Prdláku ihned obsadila parta trampů z Košíř. Chatrč nazvali "Býčí oko" (v té době běžel v kinech film stejného jména) a dále ji zdokonalovali. Také tito a po nich další trampové však ve vlhkém, studeném a těžce přístupném skalnatém údolí dlouho nevydrželi a přesouvali se do sousedního prosluněného údolí pod Kodou. Přesto po letech postavili drsní trampové v Prdlá
ku několik chat osady „Skalní Údolí“.

Když parta Bédy Prellera přišla z Prdláku do Kodského údolí, setkala se tam s dalšími kamarády, partou Josefa Bretschneidra. Ti se už připravovali stavbu první boudy. Tehdy se neříkalo "srub", protože se stavělo z kamení, rozebíraných beden a všeho možného; výraz "chatrč" byl spíše hanlivý, výraz "chata" přišel později a užívali jej spíše masňáci, tak se v tomto místě zaslíbeném ujal z němčiny počeštěný výraz "bouda". Parta Bédy Prellera si v Kodském údolí našla plácek pro stany. Když se parta náležitě vybouřila, někteří chlapci se spořádaně usadili doma, jiní ještě nějakou dobu trampovali coby stanaři a další se připojili k osadníkům pod Kodou.
 

Koda – jezírko, co nikdy nezamrzá

Název Koda prý poprvé použili mniši neznámého řádu, kteří v okolí vyklučili část lesů a začali obdělávat pole. Zaujal je patrně silný vodní zdroj, který tekl do jezírka, které ani při největších mrazech nezamrzalo. Pro ně nevysvětlitelnou záhadu proto pojmenovali Koda, což ve starých jazycích znamenalo "nerozluštitelný", "tajemný", "záhadný" apod.

Když přišli do Kody první trampové, žilo tam pět místních rodin. Dolní mlýn patřil panu Rabochovi, který jej v roce 1924 přestavěl na hotel. Horní mlýn pana Karmazína byl funkční od roku 1611 do roku 1934. Pak byl mlýn upraven na malou vodní elektrárnu, která umožňovala obyvatelům Kody svítit žárovkami. Trampové museli vždy večer vyndávat z Kodského potůčku chladící se nápoje a potraviny, protože zvýšený průtok vody vše odnášel. V těžkých dobách si obyvatelé Kody přilepšovali živobytí prodejem potravin - mléka, vajíček a masa trampům.
 

Jak Údolí děsu ke svému jménu přišlo

Mezi Kodským potokem a vysoko sahající skálou si postavili trampové první boudu v roce 1922 a nazvali ji "Na 60. míli" (podle tehdy populární kovbojky v kinech). Záhy se vžil název boudy "Šedesátka". Počet kamarádů se rychle rozrůstal a v roce 1923 byla postavena bouda Harney, v roce 1924 bouda "Nibowaka". V roce 1925 byly postaveny boudy "Spook ranch" (název z filmu "Strašidelná farma"), "Hudson", "Milton" a kamarádi připravovali stavby dalších.

Pro nově vzniklou osadu se hledal přiléhavý název, který pak vzniknul díky události ze dne 12. srpna 1925. Ten den přišla neobyčejná, průtrž mračen, která se většinou prohřátému skalnatému krasu vyhýbá. Tentokrát se však Kodský potůček změnil v řeku, která mohutně hučela a brala vše co jí stálo v cestě. O půlnoci již plavaly stromy, balvany a hlína, dole v Srbsku byla podemleta železniční trať. Spící trampové v Šedesátce si jen tak tak zachránili své životy, bouda zůstala neporušená. Večer u ohně si někdo z nich vzpomněl na starý nápis na skále „Údolí Děsu“ a název osady byl okamžitě osadníky schválen.
Celý popis
Naposledy změněno: 9. 10. 2019

Ubytování a restaurace v okolí

Camp Srbsko

Camp Srbsko

Srbsko, Střední Čechy
Vinotéka Tetín - Víno Hruška

Vinotéka Tetín - Víno Hruška

Tetín, Střední Čechy