Nejstarší písemný doklad o synagoze pochází z roku 1671. V roce 1728 byly však židovské rodiny nuceně přestěhovány z domů při návsi do nově postaveného ghetta. Tak vznikla židovská čtvrť v ulici Židovská jižně pod zámkem, dnes cenný urbanistický soubor. Většina z 26 domů plánovitě vystavěných podél ulice zůstala zachována, mezi objekty se mino jiné dochovala pálenice čp. 138 a špitál s lázní v čp. 128.

Synagoga v dolní části Židovské ulice byla postavena v letech 1758–1759 v prostém venkovském barokním slohu, ale po roce 1917 byla adaptována na tělocvičnu. Až roku 2020 se podařila její renovace pro muzejní účely. Expozice ukazuje životě židů na venkově.

V roce 2021 získala památka cenu Patrimonium pro futuro za rekonstrukci objektu. Při obnově v letech 2012–2020 byla synagoga zbavena novodobých stavebních zásahů. Kromě záchrany samotné stavební substance stavby, která byla ohrožována zejména zvýšenou vlhkostí, byla v interiéru restaurována a z velké části rekonstruována výzdoba nástěnnými malbami a štukovým dekorem. Nález zbytků základu centrálního řečniště ve vrstvě historické podlahy umožnil její rekonstrukci, která je analogicky odvozena od podobných, jinde řídce zachovaných prvků. Podobně podle nálezů kamenných patek sloupů při západní stěně interiéru bylo možno rekonstruovat ženskou galerii v hodnověrné podobě blížící se původní.