Kromě sušení ovoce
manželé Spitzerovi využívají volný čas tím, že na
pastvinách u své chalupy v Halenkově budují malý soukromý skanzen, ve kterém zachraňují a oživují stavby, které by jinak padly za oběť zubu času. Jednou takovou stavbou je i
prastará sušárna.
Oba manželé pracují v
Muzeu regionu Valašsko a
sušení ovoce začali zkoumat jako
historický fenomén. Sušené ovoce tradičně sloužilo nejen jako vlastní zásoby na zimu, ale také jako zajímavý způsob přivýdělku. Přebytky se totiž dobře prodávaly na trzích.
Nejčastěji se tak zpracovávají
jablka,
švestky i
hrušky. Prostor je také pro experimenty. Sušit se dají třeba borůvky, šípky, ale i ořechy nebo bylinky. Dnes už se sušené ovoce opět dostává do módy a je vítanou pochutinou na farmářských trzích.
V areálu sušárny je možné si
předem domluvit táboření ve svém stanu.