Studniční hora se nachází 7 km severně od
Pece pod Sněžkou a se svými 1555 metry je
třetí nejvyšší horou v České republice. Dříve nesla název
Kamenitá pláň, což velice trefně vystihuje vzezření jejího vrcholu, který pokrývají menší i větší plochy kamenů a porosty klečí. Ve východní stěně této hory se nachází
ledovcové kary Velké a Malé
Studniční jámy. Studniční hora patří k významným botanickým a geologickým lokalitám, jako je: Čertův hřebínek, Čertova rokle a Čertova zahrádka. Na severní mírné části hory se rozprostírají
horské louky a rašeliniště, přecházející do
Úpského rašeliniště a Bílé louky. Zatímco
Úpské rašeliniště je turistům nepřístupné a jen kolem něho prochází stezka ve směru Obří sedlo –
Luční bouda, rozsáhlá pláň Bílá louka, v jejímž centru stojí
Luční bouda je významnou křižovatkou turistických cest.
V zimním období se tu tvoří
mohutné sněhové návěje, a na jižním svahu lze pozorovat rozsáhlou sněhovou plochu, která si získala díky svému charakteristickému tvaru v důsledku odtávání název
Mapa republiky. Tloušťka sněhové pokrývky zde
dosahuje až 15 m, takže na jižním svahu leží sníh až do začátku léta a má tvar nápadně připomínající obrys Československé republiky se Slovenskem a Podkarpatskou Rusí. Nejprve odtává "podkarpatská" část, poté "Slovensko" a nejdéle zůstávají na mapě "střední Čechy". Pod
Studniční horou také
pramení Bílé Labe. Přístup na vrchol hory není povolen, protože je v I. zóně
KRNAP.
Studniční hora je označována za nejkrásnější horu
Krkonoš a je vděčným cílem hledáčků fotoaparátů. Kdo se k ní vypraví ve večerním čase
za jasného svitu měsíce, zjistí, že měsíční svit ozařuje její balvany tak, že vypadají jako by byly postříbřené. Proto se hoře přezdívá
Stříbrná. Svahy Studniční hory se ale zároveň řadí i k
nejnebezpečnějším úsekům hor a laviny tu připravily o život již nejednoho lyžaře.