Tvrz se nachází
nedaleko zastávky Sudkův Důl na úzkorozchodné trati
Obrataň – Jindřichův Hradec ve stejnojmenné vesnici. Z původní tvrze se dochovala kamenná dvoupatrová
věžovitá stavba ve tvaru obdélníka krytá valbovou střechou.
Lidé, které lze považovat za držitele šlechtického sídla ve vesnici Dol, jsou zmiňováni dvěma písemnými zmínkami v letech 1408 a 1475 (ve druhém případě je to Jan Sudek z Dolu, po kterém byla vesnice uměle přejmenována v 19. století). Tento Jan Sudek mohl být případně stavebníkem dochované tvrze, protože její dosavadní datování (podle srovnání s jinými objekty) je pozdně gotické, do 2. poloviny 15. století nebo spíše až do přelomu 15. a 16. století, tedy kolem roku 1500. Spolehlivě je zdejší sídlo s dvorem písemně zmíněno až k roku 1535, přičemž jeho šlechtická funkce nebyla příliš dlouhá: už po sto letech, v průběhu třicetileté války, byla bývalá tvrz součástí sice největší, ale selské usedlosti. Její majitelé se jmenovali, jistě podle své příslušnosti k největšímu dvoru, Dvořákovi, přičemž tento rod držel usedlost více než 350 let, do roku 1998. Někdejší tvrz byla v selské usedlosti upravena, jako v řadě jiných podobných případů, na sýpku, což se ale dělo způsobem ke staré stavbě relativně ohleduplným. Z objektu bylo sice odstraněno to, co bylo příliš spjato s někdejším obytným využitím, ale tím celá adaptace v zásadě skončila. Po vytrhaných dřevěných částech zbyly alespoň jejich čitelné otisky, takže někdejší členění tvrze, její stavební výbava a způsob bydlení patří k nejlépe srozumitelným svého druhu v Čechách (pokud by byla tvrz součástí dále existujícího šlechtického sídla, postupně přestavovaného, zbylo by z její původní stavby a vybavení podstatně méně).
Stavba má jednoduchý obdélný půdorys o vnitřních rozměrech cca 5 x 10 m ve třech podlažích, tedy s mírně věžovým charakterem. Stavební utváření objektu je velmi prosté – z lomového kamene na vápennou maltu bylo vytvořeno nejen zdivo, ale i ostění otvorů: vstupní portál je jednoduchý půlkruhový, vybavený pochvou pro zasouvací závoru, okna jsou většinou štěrbinová, s nikami segmentově zaklenutými nebo prostě přeloženými plochými kameny. Přízemí mělo zřejmě spíše hospodářský charakter – sestupovalo se tu do nevelkého sklepa a dochovala se tu z větší části původní jednoduchá konstrukce stropu z hrubě tesaných dubových trámů. Vyměněné jsou jen dva trámy mezi vstupem a komorou vlevo, což se pozná podle odstraněné původní omítky, která se jinak k čelům trámů přimyká. Komora, zajímavým způsobem vyvýšená nad terén, je zřejmě součástí mladších úprav na sýpku, protože v její dřevěné konstrukci jsou druhotně použité části se stopami odlišné původní funkce (např. pruhy na deskách oddělující stěny znamenají jejich původní funkci ve stropním záklopu). Schody do prvního patra mají starobylou konstrukci s trámovými schodnicemi a stupni z nakoso půlených trámů, přibíjených dřevěnými kolíky. V obou schodnicích jsou ale dlaby po starším odlišném použití.
V roce 2016 získala tvrz v Sudkově Dole zvláštní cenu ředitelky Národního památkového ústavu v rámci soutěže Patrimonium pro futuro za obnovu středověkých omítek a výměnu střešní krytiny.
Tvrz Sudkův Důl je přístupná zdarma, avšak po předchozí domluvě.