Štola sv. Josefa mezi Žampachem a obcí Dolní Studené je
předhusitského původu. Později se rozrostla v důlní dílo, jehož přesný rozsah ani historie nejsou známy. Celková délka dosud známých chodeb je 280 m, z nich je
200 m přístupných. Profil chodeb je
šikmý, ve štole jsou zachována
2 hloubení s částečně zachovanou výstrojí a větrací komín do vrchní dobývky. Vytěžená zlatá ruda byla z dolu dopravována povozy na pravý břeh
Sázavy, na Žampach, kde byly rudní mlýny a kde se také ruda vypírala. Pravděpodobně se i hlušina dostávala z větší části k uložení na pravý břeh řeky, i k úpravě cesty tímto údolím.
Štolu spravuje
Regionální muzeum v Jílovém u Prahy. První úvahy o otevření některé z mnoha stovek opuštěných důlních děl se v muzeu objevily kolem roku 1995, konkrétní podoby pak nabyly v roce 1997. Štola sv. Josefa v Dolním Studeném na
Kocourském pásmu byla pro veřejnost otevřena v roce 2002 a stala se tak trvalým magnetem pro návštěvníky zdejšího regionu.
Nahlédnout zde můžete
do zajímavých dobývek, které sledovaly
křemenné žíly se zlatem.
Pět minut procházkou odtud
roklí Kocour je další zajímavá technická památka –
železniční viadukt (nejvyšší kamenný železniční most ve střední Evropě, výška 41,5 m).