Nová instalace v sále
druhého patra Kamenného domu, mimochodem od roku 1902 prvního stálého kutnohorského muzea, představuje pouze malý výběr kutnohorských spolků, osobností provázaných s dějinami města a jedné mimořádné události.
Kutná Hora byla na počátku 19. století
pátým nejlidnatějším městem v Čechách.
Nejstarším spolkem se stal
C.K. výsostný sbor měšťanských ostrostřelců, který byl založen již v roce 1770, ale který navazoval na středověkou tradici kratochvilného střílení „ku ptáku“. Ostrostřelci se pyšnili tradicí sahající hluboko do středověku, místní Sokol vznikl hned v památném roce 1862, Archeologický sbor Vocel se zasloužil o záchranu movitých, nemovitých i písemných památek města.
Druhým představeným spolkem je
Sokol kutnohorský, který vznikl na sklonku roku 1862. Zpočátku v rámci Sokola působil hasičský sbor, který se ale nakonec osamostatnil. Podobně se vedlo i
velocipedistům. Stranou pochopitelně nemohl zůstat
Archeologický sbor Vocel (založen 1877), který v Kutné Hoře především péčí Emanuela Lemingera, profesora matematiky a fyziky na místí reálné škole, založil muzeum, jehož je
České muzeum stříbra nástupcem a pokračovatelem. Mezi nejvýznamnější počiny sboru však bezesporu patří záchrana
chrámu svaté Panny Barbory, jehož restauraci inicioval, zajišťoval, vedl a spolufinancoval.
Kutnohorské rodáky v expozici reprezentuje
Jan Erazim Wocel, který patřil mezi nejpřednější vědce své doby. Wocel se zpočátku věnoval literatuře a malířství, ale od 40. let 19. století se zcela upsal
archeologii a dějinám umění.