Široký bulvár, důraz na symetrii a zdobnost, unikátní celky domů, dvorů a vnitrobloků. Mělo zde vzniknout nové město, zalité sluncem, plné zeleně, klidu a spokojených pracujících – protipól původní Ostravy, ve které lidé dosud bydleli v bezprostřední blízkosti hutí a dolů a stovek tun železa a uhlí.
Městský obvod
Ostrava-Poruba je znám svou
architekturou ve stylu socialistického realismu 50. let, tzv. sorelou, která je inspirována vzhledem sovětských velkých měst, ale zároveň v sobě ukrývá
prvky antiky, renesance a klasicismu. V květnu
roku 1951 rozhodla tehdejší vláda o výstavbě nových obytných čtvrtí na Ostravsku. Jedna z vytipovaných lokalit se nacházela i
v katastru obce Poruba.
Nové město mělo vzniknout
podle oslnivého plánu, který nezapřel inspiraci sovětskými vzory a renesančními ideály. Projekt, na němž pracovalo zhruba 400 architektů a projektantů, počítal s tím, že Nová Ostrava pojme až 150 000 obyvatel. Některé vize architektů tak zůstaly pouze “na papíře”, třeba
vodní kanál, který měl v šířce 40 kilometrů zrcadlit odraz Nové Ostravy na hladině, či 150 metrů vysoká dominanta Krajského národního výboru. Jiné stavby se podařilo realizovat, například
vstupní bránu známou jako Oblouk či
soubor obytných domů zvaný Věžičky. Velkorysý záměr nakonec nebyl zcela dokončen, a tak sorela tvoří jen část dnešní Poruby.
Sorela se podepsala jak
na architektuře jednotlivých domů, které slouží především bydlení, tak
na urbanismu. Symetricky řazené několikapodlažní budovy se shlukují v celky, které obepínají hlučné dopravní tepny. Uvnitř bloků je ruch o poznání menší,
ulice jsou často jednosměrné, s oddechovými zónami,
parčíky a dvory. Porubě dominuje neobyčejně
široká Hlavní třída.
Zvnějšku mají domy ovšem řadu
klasicistních prvků, můžete tam spatřit
sloupy, pilastry, římsy a oblouky. A protože inspirací byla i renesanční architektura, zdobí domy i sgrafita, plastiky a reliéfy. Zvlášť výrazně a efektně působí
část domů U oblouku navazující na takzvané
Nábřeží anebo u Hlavní třídy domy zvané Věžičky. Sorela je chráněnou památkovou zónou nejen Ostravy-Poruby, kde patří k
u nás vůbec nejvýznamnějším, ale také například nedalekého
Havířova.
Kde se vzal pojem SORELA?
Pojem sorela vznikl složením
počátečních slabik slov socialistický realismus a první slabiky příjmení
architekta Zdeňka Lakomého. Ve filmech tak může být Poruba kulisami například některého z ruských měst, jak se ostatně už stalo ve filmu Babylon A.D., kde si právě porubská Hlavní třída zahrála v několika akčních scénách.
Prozkoumejte unikátní architekturu v Ostravě-Porubě, známou jako SORELA, inspirovanou sovětskými městy a klasicistními prvky.
Pojem SORELA je složenina, která vznikla ze začátečních slabik slov socialistický realismus a první slabiky příjmení architekta Zdeňka Lakomého.
V Porubě lze vidět klasicistní prvky jako sloupy, pilastry, římsy a oblouky, dále sgrafita, plastiky a reliéfy inspirované renesancí.
Inspirací pro vzhled Poruby byla architektura sovětských velkých měst a prvky antiky, renesance a klasicismu.
O výstavbě nových obytných čtvrtí v Porubě bylo rozhodnuto v květnu roku 1951.
Nová Ostrava měla pojímat až 150 000 obyvatel.
Charakteristickým prvkem urbanismu v Porubě je symetrické řazení několikapodlažních budov, které tvoří celky a obepínají hlučné dopravní tepny, přičemž uvnitř bloků je klidnější prostředí s jednosměrnými ulicemi a oddechovými zónami.
Mezi významné stavby realizované v Porubě patří vstupní brána zvaná Oblouk a soubor obytných domů zvaný Věžičky.
Ano, Poruba je chráněná památková zóna, a patří k nejvýznamnějším památkovým zónám v České republice.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.