Smíchov – pražský Manchester mezi komíny a kavárnami

Smíchov, rozložený na levém břehu Vltavy, býval městem, kde byl vzduch prosycen uhlím, olejem a kartounem. Původní název odkazuje na pověst o zlých duších, které se smály, když odbojný vladyka Ronovic na příkaz knížete Vojena spáchal sebevraždu. Další původ jména této části dnešní Prahy 5 sahá až do konce 14. století. Podle ní získal velkou část zdejších pozemků Eduard Wejšera a dostal královské povolení, aby zde mohl chovat ovce, kozy a dobytek. Obdržel tehdy glejt: "smí – chovat". A jak cítíme, odtud je jen kousek k názvu Smíchov.

Původně na území Smíchova stávaly viniční usedlosti, které se postupně začleňovaly do města. Od roku 1838 předměstí, od roku 1903 samostatné město, a od roku 1922 byl Smíchov součást Velké Prahy. První továrna na kartouny tu vznikla už v roce 1793, a od té doby se čtvrť proměnila v industriální velmoc. Ringhofferova strojírna, založená roku 1852, vyráběla vagóny, které vozily císaře, uhlí i sny. Zemědělské usedlosti jako Bertramka, Santoška nebo Klamovka postupně ustupovaly továrním halám, ale nezmizely zcela – zůstaly jako zelené ostrůvky paměti. A přestože se dnes Smíchov změnil v moderní centrum s kancelářemi, galeriemi a kavárnami, jeho industriální duše stále šeptá mezi zdmi.

Industriální dědictví Smíchova: vagóny, pivo a kolonie

Smíchov nebyl jen čtvrtí továren – byl živým organismem, který dýchal rytmem práce, piva a přežití. Jeho industriální srdce začalo tepat už koncem 18. století, kdy tu vznikla první kartounka. Od té doby se Smíchov proměnil v pražský Manchester, kde se Ringhofferova strojírna stala symbolem technického pokroku. Časem vyráběla nejen železniční vozy, ale také tramvaje, lokomotivní tendry i zařízení pro pivovary a cukrovary. Po spojení s Tatrou v roce 1935 a následném znárodnění se podnik stal jedním z pilířů českého průmyslu. Dnes už z něj zůstaly jen fragmenty, ale jeho jméno stále rezonuje mezi kolejemi.

Neoddělitelnou součástí smíchovského života byl a zůstává i nadále pivovar Staropramen. Založen roku 1869 jako ryze český podnik, měl být protiváhou německému kapitálu. První várka piva byla uvařena 1. května 1871, a Smíchovská desítka se stala legendou. Vrchní sládek Michael Trnka v roce 1884 vymyslel polotmavý ležák Granát, který se vaří dodnes. V roce 1939 se pivovar stal největším v Československu, s produkcí přes 850 tisíc hektolitrů.

Za leskem továren se skrýval tvrdý život dělníků. Chudí obyvatelé Smíchova žili v nouzových koloniích na jeho okraji, často v provizorních domech bez kanalizace. Kolonie jako Malvazinky, Mrázovka nebo Buďánka byly plné improvizovaných staveb, kde se žilo těsně, ale sousedsky. V jedné místnosti spalo i šest lidí a voda se nosila z pumpy. Přestože podmínky byly tvrdé, kolonie měly svou vnitřní logiku, rytmus a komunitní sílu, která držela Smíchov pohromadě. Dnes stojí na Malvazinkách krásné rodinné domy a Mrázovka se změnila v letech 2004–2007 na pěkný park. I přes nutnou modernizaci a přestavby se historické památky a industriální objekty na Smíchově stále nacházejí a jsou chráněny. Stará zástavba Smíchova zahrnuje klasicistní usedlosti (např. Bertramka), novorenesanční činžovní domy a průmyslové objekty (např. bývalý lihovar), které se dochovaly navzdory rozsáhlým přestavbám, jako byl i plánovaný projekt asanací v 60. až 80. letech 20. století. Důkazem této starší zástavby jsou také památkově chráněné objekty, jako například stará trafostanice Na Zatlance nebo letohrádek Portheimka.

Smíchov dnes: nová kapitola pražského Manchesteru

Dnes je Smíchov moderní rezidenční, administrativní a obchodní čtvrtí, jejíž historický vývoj ovlivnila jak industriální éra, tak i revitalizace brownfieldů a výstavba nových komplexů, jako je Nový Smíchov a Anděl.

Nejvýraznějším symbolem současné proměny Smíchova je projekt Smíchov City, který vzniká na území bývalého nákladového nádraží. Tato rozsáhlá transformace brownfieldu je označována za největší urbanistický zásah v centrální Praze od dob vzniku Vinohrad. Po dokončení (předpokládá se v rozmezí let 2032–2037) zde bude žít a pracovat až 12 000 lidí. Nová čtvrť nabídne rezidenční domy, administrativní budovy, školu, parky i komunitní centra. Srdcem projektu bude kilometrový pěší bulvár, který propojí jednotlivé bloky a vytvoří prostor pro setkávání, kulturu a městský život. Architektonická koncepce vznikla ve spolupráci s renomovanými ateliéry z Česka i zahraničí a klade důraz na veřejný prostor, udržitelnost a měřítko tradičně rostlého města. Projekt zahrnuje i geotermální vrty, zelené střechy a budovy s certifikací "breeam", což z něj činí vzorový příklad moderního urbanismu.

Další dominantou moderního Smíchova je komplex Nový Smíchov, který se stal obchodním a společenským centrem čtvrti. V jeho sousedství vyrostl Anděl, dnes jeden z nejrušnějších dopravních uzlů v Praze, obklopený kancelářskými budovami, hotely a kavárnami. Právě zde se industriální minulost potkává s digitální současností -mezi bývalými továrními halami dnes sídlí technologické firmy, banky i coworkingová centra.
 

Kam se schovat před spěchem v kanceláři

I když se Smíchov proměnil v rušné centrum plné kanceláří, stále nabízí místa, kde se dá na chvíli vydechnout. V Kavárně, co hledá jméno, se snídá pod světlem staré truhlárny, v Mezi řádky vás obslouží s úsměvem a výběrovou kávou, a v Triku si můžete dát polévku i nakoupit domácí suroviny. Artic Bakehouse voní po skořicových šnecích, The Italians servírují pizzu pod proskleným stropem, a v nákupním centrum Anděl objevíte Šnycl - vídeňskou řízkovou restauraci šéfkuchaře Jana Punčocháře. K rychlé svačině vám poslouží Antonínovo pekařství, skvělou výběrovou kávu, toasty nebo lívance vám nabídnou v kavárně Mezi Srnky.
 

Nej památky a zajímavosti Smíchova

• Bertramka – klasicistní usedlost spojená s pobytem W. A. Mozarta. Dnes muzeum s expozicí o jeho pražských návštěvách.
• Letohrádek Portheimka – barokní perla od K. I. Dientzenhofera s freskami V. V. Reinera. Dříve sídlo, továrna i hospoda, dnes galerie a kulturní centrum.
• Bazilika sv. Václava – monumentální novogotická stavba z počátku 20. století, dominanta náměstí 14. října.
• Klamovka - bývalý zámecký areál s parkem, kdysi oblíbené letovisko pražské šlechty. Dnes veřejný park s altánem a výhledy.
• Trafostanice Na Zatlance – industriální šperk z počátku 20. století, památkově chráněná technická stavba s poetikou elektřiny.
• Staropramen (Smíchovský pivovar) – založen roku 1869, dodnes aktivní. Nabízí návštěvnické centrum a exkurze do historie i výroby piva.
• Malvazinky - rozsáhlý hřbitov s hrobem Karla Gotta, ale i místem tiché paměti dělnických rodin Smíchova.
• Santoška, Popelka, Koulka – menší usedlosti s viniční minulostí, dnes obklopené moderní zástavbou, ale stále s duší starého Smíchova.
• Království železnic – největší modelová železnice v Česku, interaktivní výstava pro děti i dospělé, jen pár kroků od Anděla.
• Letohrádek Kinských (Musaion) – empírová stavba v Kinského sadech, dnes národopisná expozice Národního muzea.
• Klášter sv. Gabriela - beuronská památka z let 1888–1891, postavená pro benediktinky. Dnes kulturní centrum Gabriela Loci, místo výstav, filmových lokací a jedinečné sakrální výzdoby
• Winternitzova vila - Poslední realizace Adolfa Loose (1932), funkcionalistická stavba s dramatickým osudem rodiny Winternitzových. Dnes galerie, kulturní prostor a místo s pamětí.
• Pomník Milady Horákové – pietní místo připomínající justiční vraždu, umístěné nedaleko Anděla.
• Husův sbor na Smíchově – funkcionalistický kostel z 30. let 20. století, s výraznou architekturou a duchovní atmosférou.
• Pekárna Kabát - rodinná firma založená roku 1992, známá poctivým pekařským řemeslem. Prodejna v OC Nový Smíchov (či na Malvazinkách v ulici U Šalamounky) voní po koláčích, chlebu „Třicátník“ a skořicových šnecích.
• Vesnická památková zóna Osada Buďánka - bývalá dělnická kolonie z 19. století, dnes vesnická památková zóna. Romantické místo, kde žili řemeslníci, disidenti i hudebníci. Spisovatel Jakub Arbes ji popsal jako „divoromantickou“.
• Záhonová ulice - v rámci této ulice se nachází řada starších činžovních domů, které byly postaveny na přelomu 19. a 20. století.
• Lihovar Smíchov - areál bývalého lihovaru, kde byly zachovány památkově chráněné budovy a komín, které byly přestavěny na moderní bytové a kancelářské prostory.
• Vozovna Smíchov: Původně tramvajová vozovna, která dnes slouží jinému účelu. 
• ČKD (Českomoravská Kolben-Daněk): areál této továrny, která původně vznikla jako součást rozsáhlého průmyslového komplexu, se stal základem pro moderní výstavbu na Smíchově.