První stavbou, která na nejvyšším místě
Podkrkonoší stála, byl
ranně barokní kostelík postavený roku 1706 Ferdinandem Kotulinským, majitelem panství. Na konci 19. století se však oblíbené výletní místo stalo jablkem sváru mezi Čechy a Němci. O Zvičinu se zajímali čeští turisté z KČT ze
Dvora Králové a němečtí z krkonošského spolku v
Hostinném. Zvičina se tak stala
cílem národních protestů a manifestací, konaly se zde politické tábory a tábory lidu...
Se stavbou hostince roku 1891 se
Zvičina stala ještě populárnějším místem. Obě
skupiny turistů-nacionalistů si vrchol přivlastňovaly a měly v plánu postavit tam rozhlednu. Rozumná domluva mezi oběma stranami neexistovala a tak začal
doslova boj o kopec. Čechům se, jako prvním, podařilo koupit hostinec a pozemek na vrcholu Zvičiny.
Němci se nevzdali a
podali žádost o postavení rozhledny, přičemž k ní také roku 1899 slavnostně položili základní kámen.
Češi se nenechali zastrašit a pilně
vybírali dobrovolné příspěvky na stavbu svojí rozhledny a vydávali dokonce pohlednice s jejím nákresem. Vzájemné
„pošťuchování“ dospělo do neuvěřitelných sporů a hádek, takže nakonec příslušné
úřady obě žádosti na výstavbu rozhledny
zamítly. Klub českých turistů alespoň začal chatu na vrcholu Zvičiny rozšiřovat, ale také Němci nezaháleli a na severním okraji
zvičinského hřbetu vysázeli les, který měl
zabránit výhledu na „německé“ Krkonoše. Radikálnější němečtí vandalové ještě stihli o velikonočních svátcích 1909 vyplenit a zdemolovat vybavení „české“ chaty.
Vysněné rozhledny se čeští turisté dočkali roku 1925. Tehdy byla nad střechou Raisovy chaty zřízena
věž s otáčivou prosklenou vyhlídkovou nástavbou. Pro ještě lepší požitek z
výhledu byl na pozorovatelnu instalován velký
astronomický dalekohled se stonásobným zvětšením. V průběhu let chata chátrala a po revoluci se musela uzavřít.
Dnes je otáčivá kupole opět v provozu, stačí jen pořádně
zabrat za otočné kolo, a časem přibude i dalekohled. Kvůli přerostlému lesu se sice už nelze kochat pohledem na Krkonoše, výhled je zde přesto nádherný. Zahrnuje
Kunětickou horu,
Železné hory,
Říp,
Milešovku,
Bezděz,
Lužické a
Jizerské hory. Kromě chaty jsou také na Zvičině dva vysílače.