Kníže Rohan kopec na jeho počest přejmenoval na Štěpánovu výšinu a zahájil zde stavbu rozhledny. Byla však postavena pouze základna věže se vchodem, kdy se arcivévoda přestal těšit přízni vídeňského dvora a odešel do Uher. Kníže, který stavbu zahájil zřejmě pro posílení svého vlivu ve Vídni, práce pozastavil a torzo věže poté stálo nad Tesařovem celých 40 let. Udržoval ji Horský spolek a turisté sem chodili pozorovat slunce.
Zajímavé národností poměry této části hor se odrazily i na nedokončené rozhledně. Rozhlednu od knížete převzal Horský spolek a o 4 roky později byla dostavěná věž otevřena. Výhled z ní je opravdu krásný – za pěkného počasí můžete spatřit Krkonoše, Jizerské hory, ale i Zvičinu, Mužský, Bezděz, Ralsko a Lužické hory.
O Štěpánce se vypráví pověst, podle níž kníže Rohan stavbu zastavil na varování cikánky – hadačky, která mu předpověděla, že zemře brzy po dokončení věže. Roku 1892 byla rozhledna dokončena a kníže Rohan skutečně zemřel do měsíce poté...
Odpočinek u Štěpánky na vrchu Hvězda na Příchovickém hřebeni
Obliba 24metrové rozhledny je po celou dobu její existence obrovská – s jejím obrázkem bylo vydáno
rekordní množství pohlednic, její charakteristická silueta byla prezentována jako Rigi
Jizerských hor, až do Kořenova se odtud jezdívalo na saních i lyžích. Poblíž Štěpánky tradičně stojí
dřevěný stánek s občerstvením, zajímavý je i
kamenný stůl s lavicí u jejího vchodu.
Jak se k rozhledně Štěpánka dostat
Přístup ke Štěpánce je nejsnazší pěšky po značených turistických stezkách z
Tanvaldu,
Kořenova a Příchovic. Poloha: 4 km V od Tanvaldu, 5,5 km JZ od
Harrachova, 3,5 km SZ od Pasek nad Jizerou.