Na tehdejším Resselově kopci
vystavěl roku 1890, čerstvě založený okrašlovací spolek, patnáctimetrovou
vyhlídkovou věž. Tato byla ale roku 1906 z důvodu zchátralosti stržena a na jejím místě vyrostla
21 metrů vysoká cihlovo-kamenná
rozhledna, ke které bylo přistavěno také malé pohostinství. Nedaleko bylo také postaveno divadlo v přírodě a taneční parket.
Na stavbě rozhledny se výraznou měrou podílel
místní podnikatel v oboru truhlářství
Josef Haupt – pozdější předseda spolku, jehož pamětní deska je umístěna na východní straně věže (k vidění je pouze z klubovny). Tabulka na západní stěně věže připomíná
stavitele Antonína Dresslera, který složil 1000 korun jako základní částku na stavbu. Celá stavba pak byla provedena v dobré kvalitě, za cenu tehdejších necelých 9000 korun. Slavnostní otevření rozhledny se za velké účasti veřejnosti konalo dne 30. dubna 1907.
Věž z pálených cihel a žulových bloků sloužila k
dalekým výhledům do roku 1945. Po druhé světové válce začala rozhledna chátrat, v padesátých letech pak byla uzavřena a
přebudována na letecký maják. V roce
1979 byla všechna tato zařízení přesunuta na nově vybudovaný stožár stojící vedle rozhledny, a
rozhledna se vrátila zpět TJ Frýdlant, která ji předala do užívání svému turistickému odboru. Ti věž důkladně opravili a po dlouhé době ji zpřístupnili návštěvníkům.
Kam lze z věže dohlédnout
Uvnitř věže je dalších
52 schodů, točitých po směru hodinových ručiček, které vedou k balkónku (bez výhledu). Dalších 48 schodů vede na hlavní vyhlídkový ochoz. Je tu však ještě
10 kovových schůdků, které vedou na úplný vrchol věže, ale ten je nepřístupný veřejnosti.
Z Frýdlantské (též Dresslerovy) výšiny je částečný (z V a JV omezen stromy), ale
pěkný výhled na okolí
Frýdlantu s
hradem a zámkem,
Jizerské a
Lužické hory i
Ještěd.