Existence obory kolem
hradu Roštejn bývá tadičně spojována s osobností
Zachariáše z Hradce, jehož rozsáhlá zakladatelská a stavební činnost se výrazným způsobem vepsala do kulturní krajiny Telčska a ovlivnila její další vývoj na mnoho staletí.
Obora nebyla poznamenána žádnými stavebními ani zásadními terénními zásahy v období baroka od druhé poloviny 17. století do konce 18. století a zachovala si svůj přirozený ráz. Po roce 1945 však zanikla a obnovena byla až v roce 2006, ovšem ne ve své původní velikosti.
Připomínkou původního vjezdu do obory jsou tzv.
Žlutá vrata („Řídelovská brána“), která byla součástí jejího ohrazení. Jedná se o dva zděné omítané pilíře, na jejichž vnitřní straně jsou zachovaná nároží s kovovými závěsy pro umístění dřevěných vrat. V severním pilíři se navíc dochoval jeden zazděný kamenný sloupek, který tak reprezentuje toto původní oplocení a je ukázkou historického kamenického řemesla.
Žlutá vrata představují v lokalitě historického území Roštejnské obory jediný dochovaný autenticky situovaný architektonický prvek a dokládají historickou hranici obory tak, jak je zachycena na mapě z r. 1785. V roce 2024 byla Žlutá vrata prohlášena za kulturní památku.
Oborou vede naučná stezka Roštejnská obora.
V oboře najdeme také speciální posed, projekt Lesů České republiky, který je určený tělesně hendikepovaným myslivcům a nimrodům v pokročilém věku.