Nejstarší centrum
Prahy je plné úzkých uliček, tajemných zákoutí i míst, k nimž se dodnes pojí nejen různorodé legendy, ale i zajímavé historické reálie. Jednou z takových ulic je i ulice
Řásnovka na
Starém Městě. I když se do dnešních časů
zachovala jen z poloviny, její tajemné kouzlo nevymizelo – měří 280 metrů a je bezesporu nejklikatější pražskou ulicí. Na své délce se osmkrát zalomí, někdy i o celých devadesát stupňů.
Je velkým štěstím, že Řásnovka přežila velkou
asanaci Židovského města na přelomu 19. a 20. století. Původně tvořil ulici
velký oblouk, který ale samozřejmě klikatý nebyl. Ulice byla plná nejrůznějších domů a domků, hygienicky nevyhovující domy se začaly bourat. Ty, které obstály, se potom
začaly rozšiřovat na úkor zahrádek a dvorků, a tak se její
tvar postupně změnil.
Místo pro nejposlednější
Ačkoli místo působí velmi romanticky, díky tvaru Řásnovky vytušíme, že se jednalo o
konec původní středověké zástavby města, o čemž svědčí i název další ulice Hradební, která Řásnovku protíná. Do nejzazšího kouta města slušný člověk nezavítal, místo u hradeb bylo vyhrazeno pro „vyděděnce“ a podivné existence. Ve středověku stávala u
kostela sv. Haštala kostnice (dnes patrový dům, nejvyšší v okolí), sloužila až do 18. století. Dále zde pobývala nejchudší městská
chudina,
žebráci, byl zde i
veřejný dům. Změna přišla po Třicetileté válce, kdy se měšťanům podařilo chudáky z nejchudších vyhnat jinam a do ulice se nastěhovali „lidé počestní“. Například
německý kupec Hans Schneck, který do
Prahy v roce 1664 přivezl své výrobky –
hrací karty německého vzoru (jak je známe dnes, tedy s kulemi, žaludy, srdci a listy). Ty brzo převálcovaly konkurenční „čertovy obrázky“ francouzského, italského a španělského typu, a rychle u nás zdomácněly. Nehledě na význam, začali lidé ulici, kde kartář bydlel, říkat Šneková.
Dnešní
pojmenováni ulice pochází z roku
1894, kdy docházelo k velkému přejmenování tehdejších ulic. Tak dostala ulice jméno hejtmanu strahovského kláštera
Janovi Řásnému z Řásnova, který si zde v roce 1667
zakoupil dům. I když se v Řásnovce vůbec nenacházel a s dnešní ulicí měl společnou akorát vnější zeď, nese ulice dodnes hejtmanovo jméno.
Foglarova Řásnovka
Dnes by se ulice mohla pojmenovat podle
Jaroslava Foglara, kterého místo prodchnuté historií inspirovalo k mnohým příběhům. Jeho kniha Tajemná Řásnovka vypráví příběh o partě kluků a jejich dobrodružstvích spojených s hrou zvanou Fan-Tan. Je velmi pravděpodobné, že se Řásnovka,
Haštalská čtvrť a okolí
Anežského kláštera stalo předlohou i pro
tajuplnou starobylou čtvrť Vontů a příběhů Rychlých Šípů a Jana Tleskače.