Rašeliniště na Cínoveckém hřbetu se nachází v nadmořské výšce kolem 800 m.n.m a má rozlohu 47,3 ha. V 70. a 80. letech byla v lokalitě vybudována síť odvodňovacích kanálů, která souvisela s kyselými dešti. Mezi lety 2009 – 2019 proběhla revitalizace území
obnovující přirozený vodní režim oblasti, který je klíčový pro zachování rašelinišť. Odvodňovací kanály byly přehrazeny, aby došlo ke zpomalení odtoku a
obnově rašeliniště.
Předmětem ochrany je komplex zčásti člověkem ovlivněných přechodových rašelinišť,
rašelinných a podmáčených smrčin v hřebenové partii východní části
Krušných hor s charakteristickou květenou a vzácnými druhy živočichů zahrnující zvláště chráněné a
vzácné druhy rostlin: rosnatka okrouhlolistá, prstnatec Dactylorhiza maculata, vítod douškolistý, všivec lesní, klikva bahenní, rašeliník střecholistý, a zvláště chráněné a
vzácné druhy živočichů: tetřívek obecný, lesklice horská, šípověnka vachtová, vakonoš horský. Přírodní památka vznikla 1. března 2019. Kromě návratu a udržení chráněných druhů má revitalizace rašelinišť i protipovodňový efekt – voda teče pod povrchem a nezaplavuje vesnice.
Napříč rašeliništi (Cínoveckým hřbetem, U jezera a Velkým tetřevím tokaništěm) vede
14 kilometrů dlouhá naučná stezka, která začíná na Cínovci a na osmi informačních panelech představuje veřejnosti život na rašeliništích, geologii i hydrologii Krušných hor a v neposlední řadě také samotnou revitalizaci. Na naučné stezce je také ukryt poklad pro geocachery.
Krušnohorští tetřívci
Jedním z nejznámějších ohrožených druhů žijících na krušnohorských rašeliništích je
tetřívek obecný. Pták, velký asi jako
slepice, se vyznačuje zářivým červenomodrým peřím (samec), samičky jsou naopak nenápadné, zbarvené do hněda. Na Cínoveckém hřbetu žijí nyní tři páry, v takzvaném Velkém tetřevím tokaništi, ležícím u obce
Moldava, pak několik desítek párů.
Tetřívci jsou plaší, nejčastěji je zahlédnete v době tokání, kdy samci vylézají na vyvýšená místa a lákají samičky. V té době ztrácejí opatrnost.