Výkup pozemků byl však ukončen až v roce 1904, kdy nakonec byly likvidovány peněžní návrhy
na parcele č. 71 řezníka Matěje Charváta v hodnotě 5159 zl. 37 krejcarů. Náklad na stavbu činil 25 tisíc 700 zlatých.
Na stavbu bylo vypsáno "
dražební jednání" roku 1896, kterého se zúčastnili čtyři stavitelé z
Třeboně,
Soběslavi, Sedlce a
Jindřichova Hradce a z nich zadání stavby "přiklepnuto" Josefu Šonskému za nabízenou cenu 22 995 zlatých. Přitom vadium – záruka – ve výši 2 500 zlatých byla do konce stavby zadržena.
Budova je jednopatrová a postavená v pěkné kombinaci dle tehdejšího způsobu
klasicismu, secese a vlivu
bieder-maierského měšťanského stylu. Lze ji vysoce hodnotit a její krása vynikla zvláště po poslední opravě fasády v r. 1994. Jako radnice byla užívána do konce r. 1942, kdy úřad se po sloučení měst přemístil do čp. 13 na Malém náměstí. Do roku 1991, kdy se vrátil
městský úřad, byla zde postupně ředitelství tří průmyslových podniků.