Jihočeská
Zbudovská blata jsou jedny z nejrozsáhlejších luk v celém Česku, místo, které před rozsáhlou meliorací v průběhu 20. století bývalo skutečným rájem lučních a mokřadních ptáků. Území nicméně dodnes zůstává zajímavé z hlediska výskytu ptáků. Mezi hlavní předměty ochrany patří
břehouš černoocasý,
velký bahňák, který kdysi na blatech hnízdil v počtu i více než 20 párů. Jeho poslední páry – v rámci celého Česka – se pokoušejí vyhnízdit nedaleko ptačího parku. Umožnit
břehoušovi návrat na
Zbudovská blata by byl významný krok k záchraně naší téměř ztracené populace. Na
Zbudovská blata ho láká zejména výjimečný prostor – takovéto
rozsáhlé louky opravdu hned tak někde u nás nenajdete. I možná proto ho již nikde jinde v Česku nenajdeme. A přesně ten velký prostor se líbí nejen břehoušům, ale i dalšímu vzácnému bahňákovi, který již v Česku také několik let nehnízdí –
kolize velké.
Rozlehlé louky na
Zbudovských blatech jsou také oblíbenou
migrační zastávkou – kromě břehoušů zde lze pozorovat např.
čejky chocholaté,
vodouchy rudonohé,
kolihy velké nebo kalouse pustovky. Výjimečně zavítá i velmi vzácný návštěvník, jako před několika lety keptuška stepní. Běžná jsou i pozorování
dravců, např.
orlů mořských,
luňáků červených i hnědých,
motáka pilicha a pochopa.
Návrat vody na vysušená blata
Velkým úkolem České společnosti ornitologické (ČSO) bylo
vrátit na blata vodu –
Zbudovská blata byla ve 20. století brutálně odvodněna systémem melioračních kanálů a podzemních trubkových drenáží, meandry Bezdrevského potoka byly narovnány a mokřiny vysušeny. Na přírodní rezervaci
Mokřiny u Vomáčků, poslední zachovanou části původních blat ČSO navazuje parkem, který zde vzniká od roku 2023.
Část z vykupovaného území jsou nádherně
kvetoucí louky, část podmáčený porost, jako stvořený pro
obnovu mokřadů. ČSO zde vybudovala tůně a zrušila podzemní meliorace tak, aby se vrátila voda do krajiny a s ní i mokřadní ptáky. Počítá se i s obnovou meandrů Bezdrevského potoka. Při hospodaření
vychází z paměti krajiny a historických i současných leteckých snímků, kde je původní říční síť patrná a hlavně z ekologických nároků hlavních cílových druhů: břehoušů a kolih. Nový domov zde při správném hospodaření ale mohou nalézt i čejky chocholaté, vodouši rudonozí, bekasiny otavní, pisily čáponohé nebo tenkozobci opační.