Na severozápadním okraji Prahy mezi Suchdolem a Úněticemi leží místo častých výletů Pražanů, PR Údolí Únětického potoka. Toto území společně s PR Roztocký háj-Tiché údolí tvoří velký lesní a lesostepní komplex na okraji hlavního města.
Přírodní rezervace Údolí Únětického potoka se nachází na pravém svahu údolí Únětického potoka. Předmětem ochrany jsou zde s
kalnaté svahy,
zbytky stepi,
vřesovišť a především údolní niva Únětického potoka mezi Úněticemi a Roztoky. Do chráněného území patří též hřeben Kozích hřbetů a Holý vrch.
Toto působivé místo bylo
osídleno již v paleolitu a od počátku neolitu (od 5. tis. př. n.l.) je osídleno nepřetržitě. Slované se zde poprvé objevili patrně již v 6.století a průkazně se tu usadili v 10.století. Z konce 3. tisíciletí pocházejí nálezy přímo z úpatí Holého vrchu u obce Únětice (středoevropská únětická kultura doby bronzové).
Kozí hřbety obcházela v raně přemyslovské době tzv.
Velká cesta, která spojovala
Levý Hradec a
Pražský hrad.
Zajímavou částí procházky údolím potoka jsou
pozůstatky bývalých mlýnů. Nejznámějším z nich je
Trojanův mlýn, kde se v 70. letech natáčel seriál o osudech dvou písařů – p. Bouvarda a p. Pécucheta (podle Flaubertova románu).
Tůmův mlýn je jedním ze zaniklých mlýnů, po kterém zbyl jen mlýnský rybník a zbytek náhonu. Založil jej Filip Trojan kolem roku 1730. O něco později v letech 1786–87 byl postaven
Suchý mlýn hostinským J. Burdou, který několikrát vyhořel a dnes budovy slouží obytným účelům.
PR Údolí Únětického potoka je přírodní rezervace na severozápadním okraji Prahy mezi Suchdolem a Úněticemi. Je to místo častých výletů Pražanů a je součástí velkého lesního a lesostepního komplexu.
Hlavní chráněné oblasti zahrnují skalnaté svahy, zbytky stepi, vřesoviště, údolní nivu Únětického potoka a hřeben Kozích hřbetů s Holým vrchem.
Oblast byla osídlena už v paleolitu a nepřetržitě od neolitu. V oblasti se prvně objevili Slované v 6. století a trvale se usadili ve 10. století. Zajímavé nálezy z oblasti patří únětické kultuře doby bronzové.
Návštěvníci mohou obdivovat pozůstatky historických mlýnů jako je Trojanův mlýn slavný díky natáčení seriálu a Tůmův mlýn, po kterém zbyl jen mlýnský rybník a část náhonu.
Trojanův mlýn je známý tím, že se zde v 70. letech natáčel televizní seriál o osudech dvou písařů, inspirovaný Flaubertovým románem.
Původní budovy Suchého mlýna, který postavil hostinský J. Burda v letech 1786-87 a který několikrát vyhořel, dnes slouží obytným účelům.
Ve středověku Velká cesta spojovala Levý Hradec a Pražský hrad, a procházela Kozími hřbety, což dodávalo této cestě strategický význam.
Údolní niva Únětického potoka je charakteristická svou rozmanitostí vegetace, včetně vřesovišť, což představuje typický biotop pro tuto oblast.
Únětická kultura, pocházející z doby bronzové, měla vliv na kulturní a historický vývoj regionu, o čemž svědčí nálezy z úpatí Holého vrchu.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.