Skalnatý hřeben dlouhý cca 300 metrů byl vytvarovaný mrazovým zvětráváním ve starších čtvrtohorách. Od něj vybíhají balvanové proudy a sutě. Skalní podloží tvoří pyroxenické ruly a kvarcity se společenstvy suťových lesů a květnatých bučin.
Přírodní rezervaci Peperek (675 m) tvoří skalnatý hřeben dlouhý cca 300 metrů, jež byl vytvarovaný mrazovým zvětráváním ve starších čtvrtohorách. Od něj vybíhají
balvanové proudy a sutě. Kamenitý terén je porostlý suťovým lesem, který tvoří
buk lesní,
javor klen, méně
jilm horský a jedle bělokorá, na skalách roste borovice lesní s břízou bělkokorou a jeřábem ptačím. Ve stromech hnízdí
holub doupňák,
lelek lesní nebo
puštík obecný.
Tajemné skalní bloky vždy budily lidskou představivost. Na Peperku se prý rohatý nepohodl se zdejšími horníky kvůli stříbru. Stříbro se tu dolovalo ve 30. letech 13. století, ale ložisko se brzy vyčerpalo. Žádné stopy po těžbě už tu dnes nenajdete. Naopak si prohlédnete skupinu
skalních bloků, takzvaných mrazových srubů vyhlodaných z okolní skály mrazy
poslední doby ledové.
Přírodní rezervace Peperek nabízí jedinečné skalní útvary, bohatou flóru a faunu, a historii těžby stříbra.
Přírodní rezervace Peperek je skalnatý hřeben dlouhý cca 300 metrů ve Žďárských vrších, kde se nacházejí balvanové proudy a sutě.
V rezervaci rostou lesní buk, javor klen, jilm horský, jedle bělokorá, borovice lesní s břízou bělkokorou a jeřáb ptačí.
V rezervaci můžete pozorovat holuba doupňáka, lelka lesního a puštíka obecného.
Skalnatý hřeben v rezervaci byl vytvarovaný mrazovým zvětráváním ve starších čtvrtohorách.
Geologické podloží tvoří pyroxenické ruly a kvarcity.
Návštěvníci mohou vidět skupinu skalních bloků, mrazových srubů, vyhlodaných z okolní skály mrazy poslední doby ledové.
V 30. letech 13. století se zde těžilo stříbro, ale ložisko se brzy vyčerpalo a dnes už v rezervaci nejsou stopy po těžbě.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.