Skalní útvar na centrálním hřbetu
Devítiskalské vrchoviny byl vypreparován na pruhu migmatitických a biotitických rul svrateckého krystalinika procesy mrazového zvětrávání ve starších čtvrtohorách. Tvoří jej
dva na sebe navazující skalní hřebeny s délkou
44 a 35 m s výškou stěn až 12 m. Zvětráváním podél vodorovných puklin byla vytvořena výrazná lavicovitá odlučnost bloků a na temeni zformován tvar skalního hřibu. Pod stěnou mrazového srubu je
odlámaná úpatní suťová halda, na níž navazuje
balvanové moře o rozměrech 80 x 50 m. Kolem skal jsou vytvořeny jen mělké ochrické půdy. Skalní útvar je turisticky zpřístupněn, horolezecky není využíván.
Místo je domoem běžných druhů obývající lesní porosty vyšších poloh Českomoravské vrchoviny, jako jsou datel černý, strakapoud velký, kalous ušatý, ořešník kropenatý a sýkora parukářka. Často sem zalétají v okolí hnízdící káňata lesní, jeřáb lesní a krkavec velký. Žije tu rejsek obecný a plšík lískový.
Skála je dosupná po červeně značené turistické trase od rybníka
Velké Dářko, přes
Žákovu horu do vesnice Sněžné.