Poutní bazilika Panny Marie Sedmibolestné v Krupce

V místech nynější baziliky byly ve středověku husté lesy, které se staly úkrytem pro uprchlé jeptišky z husity vypáleného světeckého kláštera. Jedna po druhé v těžkých podmínkách umíraly a poslední z nich schovala jejich jediný majetek, sošku Matky Boží, do kmene vykotlané lípy. Po bitvě Na Běhání u Ústí n.L. pronásledovali vítězní husité saské a lužické rytíře a v prostoru dnešního Bohosudova jich údajně na tři sta pobili. Obyvatelé sídla se na jejich hrob chodívali modlit za pokoj padlých. Někdy po roce 1434 sem přišla dívka vyžínat trávu. Náhle se jí ovinul kolem ruky had. Dívka leknutím vykřikla a zdvihla paži s hadem ke koruně lípy, kde se zjevil zářící obraz Panny Marie. Omámený had sjel z dívčiny ruky zpět do trávy. Ve stejný den našli lidé v kmeni stromu ukrytou sošku. Po dohodě s místním knězem byla nad hrobem křižáků vystavěna dřevěná kaple, do které byl nalezený klenot umístěn. Později byla také postavena kaplička nad nedaleko vyvěrajícím pramenem.

Dřevěná kaple byla roku 1443 nahrazena kaplí zděnou, kterou nechal v roce 1507 nejvyšší kancléř českého království Albrecht Libštejnský přestavět na gotický kostel. Nová svatyně byla vysvěcena roku 1515. V roce 1587 byli do zdejšího katolického kostela povoláni jezuité, aby čelili krupským luteránům. Roku 1610 se zde konala první pouť. Z pozůstalosti Anny Marie z Bleilebenu, která odkázala svůj majetek kostelu, zřídili jezuité nadaci, z jejíž výnosů založili v roce 1679 gymnázium. Získané prostředky použili také na výstavbu nového barokního kostela Panny Marie Sedmibolestné.

Byla vybudována v letech 1701-1706 vynikajícími architekty italského původu Giuliem a Octaviem Broggiovými. Litoměřický biskup Josef Gross vymohl v roce 1924 na papeži Piu XI. povýšení bohosudovského kostela na baziliku minor. Až do vypuknutí 2. světové války se sem konaly poutě, které byly roku 1939 přerušeny. Mezi poutníky se objevil například saský kurfiřt Friedrich August II., pozdější polský král nebo básník Jan Neruda. Mezi lety 1953 – 1968 zde byla policejní kasárna, vojenský lazaret, československá armáda a sovětská posádka. Roku 1993 bylo znovu otevřené Biskupské gymnázium a posléze také obnoveny Mariánské poutní slavnosti.