Poutní alej, spojující
klášter premonstátů Hradisko v
Olomouci a
chrám Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku, je zvětší části zachovaná a dobře čitelná součást
barokní krajinotvorné kompozice, dokládající urbanistickou i architektonickou provázanost areálů obou církevních staveb. Současně ji doplňuje soubor hodnotné
sochařské výzdoby.
Alej, které dominují
lípy, vznikala v několika etapách od roku
1680 do roku 1752. Z poutní cesty vedoucí z
Klášterního Hradiska k
bazilice na Svatém Kopečku se zachovala část stromů u kostela sv. Barbory ve
Chválkovicích, poté alej podél silnice do
Samotišek a zejména závěrečný stoupající úsek k
chrámu Navštívení Panny Marie. Ten lemuje kromě starobylých stromů také šestice
toskánských sloupů se sochami pocházející z let 1679 – 1690.
Později v 1. polovině 18. století doplnily krásnou alej barokní sochy
sv. Judy Tadeáše, sousoší
poutníka s andělem z roku a socha sv. Jana Nepomuckého na Selském náměstí v Chválkovicích. V 90. letech minulého století byla Poutní alej obnovena a v roce 1999 se dostala na seznam nemovitých
kulturních památek.
Svatý Kopeček včetně poutní aleje
inspiroval mnohé umělce, například malíře Karla Svolinského, básníky
Jiřího Wolkera nebo
Petra Bezruče. Na procházce alejí minete mimo jiné také kamenný kříž z roku 1900, věnovaný prarodiči Jiřího Wolkera.